INTROIT.

Xaver Dvořák

U vchodu tajemství Tvých stojím, opojná vůně vane mi z Tvých bran, s proroků Tvých své touhy pojím, duši svou otvírám jim dokořán. Toužení věků jak by ve mně rozrostlo v moře plamenné, duch práhne víc, než vedrem země, po vláze mystického pramene. Své světlo vylij v zřítelnice mé duše, pochybnostmi vyhaslé, ať neodvrátí se mé srdce více, Tvou krásou do hlubin až užaslé. Ať přes práh tajemství smím vejít Tvé kdysi dítě – syn Tvou milostí, pak Božství Svému dej kol přejít, jak prorok zřel je, vánkem tichosti.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

735. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ÚSMĚV ŽIVOTA. (Otokar Březina)
  2. Výkřik ze tmy. (Milan Fučík)
  3. XXII. (Xaver Dvořák)
  4. V hodinách touhy. (František Švejda)
  5. BÁSNÍK A TAJEMNÁ SIRÉNA. (Zikmund Winter)
  6. CO CHCEŠ MI ŘÍCI... (Otokar Březina)
  7. ODA NA MOŘE (František Zavřel)
  8. VLÁDNOUCÍ, jenž rozkazem světla, (Otokar Březina)
  9. ZAJDI. (František Sís)
  10. PÍSEŇ MOŘI. (Růžena Jesenská)