BÁSNÍK A TAJEMNÁ SIRÉNA.

Zikmund Winter

Ó zjeve kouzelný jenž z širé hlubin tmy(J6m) vždy světlý vyplouváš před duše vnitřní zrak(J6m) a zvláštním zpěvem svým tak známě tajemným(J6m) než všechny zvuky země vyšším krásnějším(J6m) mě v okruh uvádíš své moci tajemné(J6m) že mě cos vždycky pak(J3m) za tebou zve(J2m) kams do neznáma spět(J3m) daleko mimo svět(J3m) Ó Vyšší Moci rci odkud že jsi kdo jsi(J6m) Jaké je jméno dálné Vlasti Tvé(J5m) Tvé oko modravé jak mořské hlubiny(J6m) jak výše oblohy jak lidské duše sny(J6m) je záhadně a teskně bezedné(J5m) Tvůj dlouhý hebký vlas i jeho proud i jas(J6m) hovoří k duši oním tajemstvím(J5m) kterým k ní promlouvá vlněním nyvým svým(J6m) i voda měnivá i zlatý zralý klas(J6m) A celé tělo Tvé tak štíhle duchové(J6m) a přec tak souladné a tvárné výtvor z pěn(J6m) to přes své étherné a čisté linie(J6m) přes astrálnější zář než vše zde na světě(J6m) jak na skutečnost upomíná sen(J5m) na krásu pozemských mě upomíná žen(J6m) Ba každá bytost zde na zemi na světě(J6m) cos ve své podstatě z vyššího kouzla má(J6m) co v celé moci své vítězně světelné(J6m) svou krásou zjevuje Tvá bytost étherná(J6m) Já jenž zde žádnou bytost empirickou(J5f) milovat nedovede v plném oddání(J6m) já jemuž zbožnit idol v každé zabrání(J6m) že v každé setká se s bytostí příliš lidskou(J6f) já jenž jsem doveden zde v každé bytosti i věci zřít(J8m) jen Ideálu odlesk hasnoucí a mdlý(J6m) jen Tvoji nedokonalou a smytou kopii(J7m) Hle vůči Tobě jež mě opíjí(J5m) blaženě zpit(J2m) jsem pouze pokorným a smutným troubadourem(J6f) vždy hotov za Paní svou kam mě káže jít(J6m) Modravě širého a bezedného oka Tvého zíráním(J9m) a čarovným Tvým zjevem(J3f) světelně dlouhého a teskně zvlněného vlasu Tvého zmíráním(J10m) a záhadným Tvým zpěvem(J3f) prověčně hypnotisován(J4m) své srdce čarokruhem magické Tvé moci(J6f) duchově obklopeno a tak bez pomoci(J6f) Tvé kráse vzdán(J2m) Chci proti zemské hmoty živlům všem(J5m) být Tobě oddaným panošem zbrojnošem(J6m) chci a byť v odrazu jen bědně zemsky mdlém(J6m) být krásy Tvojí věrným zrcadlem(J5m) Tvých zpěvů hudebním byť lidským nástrojem(J6m) Uprostřed nedokonalosti změny míjení(J7m) v oblasti záhadné jakou je tato zem(J6m) Tvůj zpěv mi od mého zde zrození(J5m) v můj stesk o teskné pouti zdejší cíli neznámém(J7m) jak s výše mečety hlas muezinův zní(J6m) Už v dětství svém jsem slýchával jej pět(J5m) Prý Vlast má jiný je než tato teskná zem(J6m) jiný a krasší svět(J3m) Prý vše co zřím zde vše čím tady jsem(J5m) čím být zde mohu co zde uvidět(J5m) té Vlasti vzdálené je pouze symbolem(J6m) Když přišel věk pak kdy se v srdci mém(J5m) rozvily neznámé a netušené síly(J6f) a v rozmachu tajemně osudném(J5m) se jako perutě kol duše rozkřídlily(J6f) když jejich slavným zavlaním se vzňala(J5f) a vichru orkánem se kol mne rozpoutala(J6f) nezdolná touha po neznámém cíli(J5f) v tom vichru Tvůj jsem všeho mocnější já tehdy vyslech zpěv(J8m) v tom vichru Tvůj jsem všeho jasnější já tehdy uzřel zjev(J8m) že mocně tak jsem zatoužil se pustit strmým letem(J7f) v ohnisko sídla Tvého ve chrám Tvého města(J6f) kudy však široširým světem(J4f) by k němu dovedla mě cesta(J4f) Že v lásky touhy svojí pálícím mě žáru(J6f) tak mocně zatoužil jsem zjev Tvůj obejmout(J6m) Než rozpřáh náručí jsem místo pevných tvarů(J6f) přeludu prázdno jen a vlastní touhy páru(J6f) ucítil smutný bloud(J3m) Dnes nejsem jinochem už dnes již mužem jsem(J6m) A ten muž ve mně dnes ten se již nespokojí(J6f) tou neurčitou touhou bezejmenným snem(J6m) Ten dychtí poznat vlastní bytost Tvoji(J5f) ten slyšet vysloveno pravé Tvoje jméno(J6f) ten tajemství magické krásy Tvojí(J5f) proč tvar je nejkrásnější v těle étherném(J6m) chce míti osvětleno(J3f) Ten chce znát Básníka jenž vytvořil tak duchový a přec tak tvárný zjev(J10m) ten chce znát božský Zdroj z nějž pramení Tvůj nadpozemský zpěv(J8m) ten chce znát Zem o Níž svou písní jen tak neurčitě vždy mu vyprávíš(J10m) ten slyšet pojmenovat chce tu do níž ho vábíš Říš(J7m) ten chce v tu Říši vjít(J3m) a tam Tě vzít si mít(J3m) Chce perlolovec vnořit se u bezdné oka Tvého dno(J8m) chce plavec roztouženou a přec mužnou dlaní(J6f) na vlasu Tvého vlnivé a hladké plouti pláni(J7f) ó Siréno(J2m) ó Paní(J1f) Můj slyšet zblízka hlas je v Bytí zasvěcením(J6f) můj toužit hladit vlas je trpět Věčna sněním(J6f) Ó rytíři můj duchem zasvěcený(J5f) svým srdcem ke službám mým světlým posvěcený(J6f) Slyš já jsem Siréna samého Moře Věčna(J6f) Ó Duchu nitrem nazírající(J5m) ó Srdce světlem božství plající(J5m) ó Básníku slyš já jsem Poesie(J5f) slyš já jsem Nekonečná(J3f) Hudební Krása světa Světlo z něhož žije(J6f) hudba jež v nitru věcí přitlumeně zní(J6m) světlo jež posvěcuje šerou všednost dní(J6m) Jsem Lásky sestra Věčného Moře dcera(J5f) jež nikde břehu nemá nikde nevyvěrá(J6f) jež svojím nekonečně širým vodstvem snu(J6m) zem pevnou obklopuje stápí v Neznámu(J6m) V hlubinách Jeho světlá zahrada(J5m) kde roste Strom jenž nikdy nezvadá(J5m) a na něm visí krásná Lásky Jablka(J6m) jablka Hesperoven známá Kdo je pojí(J6f) ten lásky touhu svoji navždy plně skojí(J6f) než cesta k nim jak věčnost daleká(J5m) Tam visí Zlaté Rouno V nekonečnou dáli(J6f) třpyt světlé jeho krásy oslňuje pálí(J6f) že za ním srdce všech jež dálka neleká(J6m) jen vábí nezdolně po věky budou plout(J6m) nadšením vzduté plachty k neznámému cíli(J6f) vždy Argonautů nových nových plémě(J5f) milenci Ideálu velké děti země(J6f) byť trofeje té nikdy nedobyli(J5f) konati budou nekonečnou pouť(J5m) Tam v světle úžasném největší hlubin tmy(J6m) v tmu věčnou vhaleny Sudičky Moiry(J5f) prověčně trůní provždy neznámy(J5m) bytostem všem a nejvíc samy sobě(J5f) Tam na dně bezedném co v lůna hrobě(J5f) svůj zimní spánek spí(J3m) ukryty zrakům všech ve škeblích tajemství(J6m) co Krásy Světa světlé pravzory(J5m) nejvyšší Skutečnosti a přec Symboly(J6m) Slzavé Perly(J2f) To Mé i Sestry mé jsou vlastní podsvětné(J6m) tajemství pro nás samy skryté životy(J6m) Mou Matkou Věčnost je Prověčný život dal(J6m) mi Její propastný nejzáhadnější klín(J6m) Sen který stvořil mě nejhlubší vrhal stín(J6m) ten v hlubin podmořských nejhlubším temnu zrál(J6m) než odtud světelný přímý a vítězný(J6m) z bezedných propastí k hladině vyplouval(J6m) mé Matky Věčnosti nejvyšší gesta kyn(J6m) nejlehčí velitelská Jejího paže hra(J6m) nad víry hlubiny svou krásou zvítězivší(J6f) z temnoty hlubinné světlem se vykoupivší(J6f) co pěna úsměvná hladiny zrcadla(J6m) Proto ač údy mé vzdušné a stříbrné(J6m) duchově tvárné kouzlo světla mají(J5f) ač hladké vlasy mé zlaté a světelné(J6m) jak zlaté rouno vln mé tělo pokrývají(J6f) přec modré oko mé bezbřežně rozlité(J6m) bezedné beztvaré tajemství hlubin tají(J6f) Jimi se k tobě Věčnost moje Matka dívá(J6f) A čistá melodie již má bytost zpívá(J6f) tvé srdce plavcovo tvé srdce norcovo(J6m) v lůno mé vábíc Matky(J3f) v poslední cíl i východisko zpátky(J5f) toť Její praslovo(J3m) toť její věčné hymny věčné ukolébavky(J7m) jež všemi vlnami(J3m) v oblastech veškerých světelné Její tmy(J6m) Bytosti Její věčným žitím rozvlněné(J6f) prověčnou láskou Její věčně rozepěné(J6f) vlní se zpívá(J2f) toť Tvojí Pravlasti i Země Zaslíbené(J6f) je nekonečná melodie snivá(J5f) Než tím že nyní znáš původní moje jméno(J6f) že nazvat dovedeš mou Matku a mou Zem(J6m) ničeho vpravdě nemáš osvětleno(J5f) Neb věz já jsem(J2m) tajemstvím věčným které přezvědem(J5m) poznáno býti duchu nemůže jen v podobenství(J7f) dík jeho se základem světa společenství(J6f) být může smyslům jeho přiblíženo(J5f) jež pouze melodií pouze symbolem(J6m) jen tuchou vzpomínky a nitrozření snem(J6m) být může srdcem tvojím postiženo(J5f) Než nikdy slyš ni nejrozžhavenějším v letu šípem touhy srdce tvého(J10f) nemůže býti Sídla Mého Mateřského(J6f) ni pro srdce tvé ni pro ducha tvého(J5f) kdy plně dostiženo(J3f) v poměrném tomto bytí pozemském(J5m) Než to je dar ne kletba Neboť drahý věz(J6m) že právě to že Bytí tajemství ti nelze rozřešiti(J8f) že právě tajemství to věčným že je Bytí(J6f) že jeho říši žádná není mez(J5m) to právě to v tvém srdci bezmeznou touhu nítí(J6f) Nad myslitelným cílem vždy je ještě cíl(J6m) a nad ním ještě Dále Věčně tak(J5m) A byť jsi sebe vyšší mety dostoupil(J6m) v síle a kráse vždy tvůj vnitřní zrak(J5m) by kdesi v mlze milionů mil(J5m) zas ještě nový vyšší ideál(J5m) objevil(J1f) kam by tě touhy tvojí žár(J4m) Věcnosti božský dar(J3m) hnal by ses vůlí svojí vzpjal(J4m) v rozkoši rozvíjení nových vnitřních sil(J6m) vždy výš a dál(J2m) A tak jen touhy slzná rosa věčná(J5f) dovede živit svěžím udržet(J5m) zázračný Bytí květ(J3m) Do nekonečna v říši Nekonečna(J5f) věčného růstu možnost věčný k růstu vznět(J6m) Jen v nekonečno rozprostřené říši(J5f) je peruť svobodna pro ducha věčný let(J6m) jen k Cíli bytujícímu až v Nekonečna Výši(J7f) lze výše věčně věčně výše spět(J5m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

251. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CO CHCEŠ MI ŘÍCI... (Otokar Březina)
  2. ODA NA MOŘE (František Zavřel)
  3. NE KRÁSA. (Vladimír Houdek)
  4. INTROIT. (Xaver Dvořák)
  5. DUŠE PŘÍRODY. (Sigismund Bouška)
  6. S ONOHO BŘEHU. (Petr Křička)
  7. BŘEZEN (Rudolf Medek)
  8. SAMOTA (Růžena Jesenská)
  9. Písně svatební. (Milan Fučík)
  10. IV Tvůj hlas mne probouzí! Svět, moře, hvězdy spí! (Rudolf Medek)