DUŠE PŘÍRODY.

Sigismund Bouška

Tam v jeskyni sedíš Vidím tě ve tvé kráse(Na) andělské zjevení nehnutě(Na) Něco ti schází Nevidím tuším to v žase(Na) ukryté perutě(Na) Co si as myslí o čem tvé dumají oči(Na) Nehybně na mě se dívají(Na) Dvě jsou to hvězdy celičkým nebem točí(Na) myšlenky mé tam zpívají(Na) Nespouštím zraku s tajemné tvojí slávy(Na) viděním štěstí opilý(Na) srdce mé chví se bázeň mi šeptem praví(Na) že snad mi zmizíš za chvíli(Na) Duše má vstala k tobě se nesměle blíží(Na) poklekla u tvých kolenou(Na) klade ti na klín hlavu v závratu tíží(Na) a cítí se nesmírně blaženou(Na) Zda li ji zaženeš nech jí tu chvíli štěstí(Na) odejít bylo by mukou(Na) vidím tvou ruku lehounce dolů se nésti(Na) pohlaď ji měkoučkou rukou(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1186. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Za noci. (František Taufer)
  2. PÍSNĚ VEČERA. (Zikmund Winter)
  3. Písně svatební. (Milan Fučík)
  4. HVĚZDY (Rudolf Medek)
  5. NOTTURNO. (Zikmund Winter)
  6. KNĚZ (Josef Holý)
  7. Čtyři písně mé mladé milence. (Otto Gulon)
  8. ODA NA MOŘE (František Zavřel)
  9. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  10. SLOKY MELANCHOLICKÉ (Růžena Jesenská)