Našemu venkovu.

Jaroslav Tichý

Našemu venkovu.
1-1Ó venkove, náš chráme národnosti, 1-2kde cizinský duch našel pevnou hráz, 1-3kde kvetou skrytě slavných předků ctnosti, 1-4a nepálí jich odrodilský mráz, 2-1v tvých chaloupkách byl asyl mluvě naší, 2-2když vyhnaly ji panské dvorany, 2-3tvé chaloupky, hle, nad paláce dražší, 2-4nám porodily naše Jungmanny! 3-1Kdy cizé vlny k nám si vedly dráhu, 3-2vlasť zaplavily zhoubnou povodní, 3-3v tvých chaloupkách si brala teplou vláhu 3-4a zaplesala píseň národní. 4-1Ba bylo smutno, temno jako v hrobě, 4-2a nikde světla, nikde přítele! 4-3Jen píseň tvá i v nejlítější zlobě 4-4šla za pluhem a výskla vesele. 5-1Ó venkove, můj rodný kraji milý, 5-2ty česká tvrzi, vzdorná, nezkrotná, 5-3chraň ryzosť svoji, vzhled svůj starobylý, 5-4ráz ctihodný a sídla prvotná! 24 6-1Buď chloubou vlasti, jarou silou její, 6-2tvůj prostý lid buď věčný její štít: 6-3když vrahové se vrhnouť na ni chtějí, 6-4ty umíš za ni trpěť, padnouť, mřít! 7-1Tys vytrval, když tisícové ramen 7-2ji opouštěli v době pašijí, 7-3když nad ní vyřkla hrozné svoje amen 7-4vražedná rota vzteklých furií. 8-1Měj silnou stráž, můj dobrý lide veský, 8-2nepřítel číhá lstivě jako had, 8-3ať neklesne juž nikdy prapor český, 8-4by nezhanbil ho zradný renegatrenegat. 9-1Chraň luhy své a nivy přebohaté 9-2svou věrnou páží, rukou mozolnou, 9-3braň statky své, své stánky, krby svaté 9-4až do úmoru mocí nezdolnou! 10-1Jen svůj buď, svůj, ty tábore náš statný, 10-2by nesvedla tě vnada cizoty, 10-3sic připravíš nám osud neodvratný 10-4a sobě kruté jařmo heiloty! 11-1Jen svůj buď, svůj, jak za Žižkových časů, 11-2kdys hájil víru, vlasť i národnosť 25 11-3a zničil vrahů jako v poli klasů, 11-4dokázal sílu, moc i rozhodnosť! 12-1Jen svůj buď, svůj, ať na národním sadu 12-2zakvétá lípa naší svobody: 12-3jen volný duch, jen práce do úpadu, 12-4jen vlastní síla spasí národy! 1879.
26