Našemu venkovu.
1-1Ó venkove, náš chráme národnosti,
1-2kde cizinský duch našel pevnou hráz,
1-3kde kvetou skrytě slavných předků ctnosti,
1-4a nepálí jich odrodilský mráz,
2-1v tvých chaloupkách byl asyl mluvě naší,
2-2když vyhnaly ji panské dvorany,
2-3tvé chaloupky, hle, nad paláce dražší,
2-4nám porodily naše Jungmanny!
3-1Kdy cizé vlny k nám si vedly dráhu,
3-2vlasť zaplavily zhoubnou povodní,
3-3v tvých chaloupkách si brala teplou vláhu
3-4a zaplesala píseň národní.
4-1Ba bylo smutno, temno jako v hrobě,
4-2a nikde světla, nikde přítele!
4-3Jen píseň tvá i v nejlítější zlobě
4-4šla za pluhem a výskla vesele.
5-1Ó venkove, můj rodný kraji milý,
5-2ty česká tvrzi, vzdorná, nezkrotná,
5-3chraň ryzosť svoji, vzhled svůj starobylý,
5-4ráz ctihodný a sídla prvotná!
24
6-1Buď chloubou vlasti, jarou silou její,
6-2tvůj prostý lid buď věčný její štít:
6-3když vrahové se vrhnouť na ni chtějí,
6-4ty umíš za ni trpěť, padnouť, mřít!
7-1Tys vytrval, když tisícové ramen
7-2ji opouštěli v době pašijí,
7-3když nad ní vyřkla hrozné svoje amen
7-4vražedná rota vzteklých furií.
8-1Měj silnou stráž, můj dobrý lide veský,
8-2nepřítel číhá lstivě jako had,
8-3ať neklesne juž nikdy prapor český,
8-4by nezhanbil ho zradný renegatrenegat.
9-1Chraň luhy své a nivy přebohaté
9-2svou věrnou páží, rukou mozolnou,
9-3braň statky své, své stánky, krby svaté
9-4až do úmoru mocí nezdolnou!
10-1Jen svůj buď, svůj, ty tábore náš statný,
10-2by nesvedla tě vnada cizoty,
10-3sic připravíš nám osud neodvratný
10-4a sobě kruté jařmo heiloty!
11-1Jen svůj buď, svůj, jak za Žižkových časů,
11-2kdys hájil víru, vlasť i národnosť
25
11-3a zničil vrahů jako v poli klasů,
11-4dokázal sílu, moc i rozhodnosť!
12-1Jen svůj buď, svůj, ať na národním sadu
12-2zakvétá lípa naší svobody:
12-3jen volný duch, jen práce do úpadu,
12-4jen vlastní síla spasí národy!
1879.
26