Našemu venkovu.

Jaroslav Tichý

Ó venkove, náš chráme národnosti, kde cizinský duch našel pevnou hráz, kde kvetou skrytě slavných předků ctnosti, a nepálí jich odrodilský mráz, v tvých chaloupkách byl asyl mluvě naší, když vyhnaly ji panské dvorany, tvé chaloupky, hle, nad paláce dražší, nám porodily naše Jungmanny! Kdy cizé vlny k nám si vedly dráhu, vlasť zaplavily zhoubnou povodní, v tvých chaloupkách si brala teplou vláhu a zaplesala píseň národní. Ba bylo smutno, temno jako v hrobě, a nikde světla, nikde přítele! Jen píseň tvá i v nejlítější zlobě šla za pluhem a výskla vesele. Ó venkove, můj rodný kraji milý, ty česká tvrzi, vzdorná, nezkrotná, chraň ryzosť svoji, vzhled svůj starobylý, ráz ctihodný a sídla prvotná! Buď chloubou vlasti, jarou silou její, tvůj prostý lid buď věčný její štít: když vrahové se vrhnouť na ni chtějí, ty umíš za ni trpěť, padnouť, mřít! Tys vytrval, když tisícové ramen ji opouštěli v době pašijí, když nad ní vyřkla hrozné svoje amen vražedná rota vzteklých furií. Měj silnou stráž, můj dobrý lide veský, nepřítel číhá lstivě jako had, ať neklesne juž nikdy prapor český, by nezhanbil ho zradný renegat. Chraň luhy své a nivy přebohaté svou věrnou páží, rukou mozolnou, braň statky své, své stánky, krby svaté až do úmoru mocí nezdolnou! Jen svůj buď, svůj, ty tábore náš statný, by nesvedla tě vnada cizoty, sic připravíš nám osud neodvratný a sobě kruté jařmo heiloty! Jen svůj buď, svůj, jak za Žižkových časů, kdys hájil víru, vlasť i národnosť a zničil vrahů jako v poli klasů, dokázal sílu, moc i rozhodnosť! Jen svůj buď, svůj, ať na národním sadu zakvétá lípa naší svobody: jen volný duch, jen práce do úpadu, jen vlastní síla spasí národy!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

422. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSEŇ ŽALOBY. (František Kvapil)
  2. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  3. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  4. báseň bez názvu (Rudolf Medek)
  5. NA HRANICI. (Eliška Krásnohorská)
  6. Šumavě. (Emanuel Miřiovský)
  7. Minulost a budoucnost. (Václav Pok Poděbradský)
  8. Můj zpěv. (Alexandr Balcárek)
  9. Odkaz J. A. Komenského. (Jan Pelíšek)
  10. 1791 – 1891 (Jaroslav Vrchlický)