XXVI. Tvé slze věřím, co se z oka line,

Jaroslav Tichý

Tvé slze věřím, co se z oka line, hedvábnou řasu vlahou zrosujíc, dál tiše kane přes ubledlou líc a zapadne v Tvých ňader bílé vlny, by skryla se v jich závoj tajuplný – tam umírá a hyne. V Tvé srdce doufám, že se rozechvěje tou písní lásky, která nezmírá, ráj štěstí dýchá, nebe otvírá a samým blahem duši rozplamení, že konce štěstí, konce blahu není, a vše se láskou směje... Tvou duši miluji, tu perlu čistou, co v krásném těle září blankytem – má vroucí duše v žáru neskrytém se tulí k ní a touží, pláče, znývá – ó chraň je obě, růže moje snivá, a blaženosť máš jistou!

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

105. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V touze. (Rudolf Pokorný)
  2. SAPPHO OD PRADIERA. (František Kvapil)
  3. Rozdíl. (Adolf Heyduk)
  4. K Milence. (Gustav Pfleger Moravský)
  5. Intermezzo noční. (Jaroslav Vrchlický)
  6. ZLOMKY Z DENNÍKU. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Z MLADISTVÉ DOBY. (Karel Sabina)
  8. Modro nebes. (Josef Kuchař)
  9. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  10. X. Jak Luna tiší dol i bor (Gustav Pfleger Moravský)