TY PROSTÉ VĚCI...

Karel Toman

Ty prosté věci všedních tichých dní už srostly se mnou: křivá pěšina a živý plot a potok, nebe proměnlivé a stromy podle vody. Mé kroky často měsíc provázel v zrcadle vody, často v spleti křů pták uštěpačný smál se smutkům samotáře i těch, kdož nešli sami. Tam čtyři roky matky chodily i sestry, milenky, však truchlivě, jak po cestě se chodí, která neomylně jde k márnici a k hrobům. Mé srdce bylo s nimi. Mlčelo. Dnes potkávám je, úsměv tesklivý jim tváří mihne se a jarní naděj v očích a smíření a pevnost. Ty prosté věci všedních tichých dní už srostly se mnou. Křivá pěšina jak zázrakem se odvrátila od hřbitova do polí, v život, k lásce.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

187. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ze zápisků zapomenutého. (Ferdinand Tomek)
  2. VEČER U ŘEKY. (Antonín Klášterský)
  3. III. TRPKÉ SLOKY. (Louis Křikava)
  4. Na Hostýně. (František Táborský)
  5. ODCIZENÍ (Jan Opolský)
  6. ZE VZPOMÍNEK. (Karel Václav Rais)
  7. Housle. (Jaroslav Vrchlický)
  8. MĚSÍC SAMOTÁŘ. (Karel Babánek)
  9. Mater dolorosa. (Jaroslav Vrchlický)
  10. PŘED DVĚMA ROKY. (Růžena Jesenská)