NA PRÁZDNINY!

Ferdinand Tomek

Jen ještě zběžný pohled pokojíku, hůl v pravici a knihu v levou ruku, klíč otočiti v zámku, stisknout kliku – a hajdy z městského již kouře, hluku! V tu chvíli stal se ze mne člověk jiný, v hrob zapadají úlohy a škola, hlas jediný jen v duši mojí volá: Na prázdniny! Oř železný, kouř jemuž hřivou vlaje, v dál unáší mne bleskem; vísky bílé, luk zeleň, zlato polí, stinné háje mně před očima střídají se mile, že odtrhnout se nelze od krajiny; kde jenom jaký známý na stanici, všem ihned hlásím vesele, jas v líci: Na prázdniny! Jsem u cíle. Již polehoučku k zemi se snáší šero, slavíka jež budí. Jdu známými teď zvolna alejemi a srdce div mi nevyskočí z hrudi. Teď lípy, které dlouhé tvoří stíny, se nad mou hlavou rozšuměly trochu; jich pozdrav slyším: Vítáme tě, hochu, na prázdniny!

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

89. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  2. V EXILU. (Adolf Červinka)
  3. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  4. NA DVOŘE. (Petr Křička)
  5. DO NEMOCNICE. (Karel Červinka)
  6. POVÍDKA ZE SYCHROVA. (Bohdan Kaminský)
  7. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  8. RANNÍ MŮRA (Božena Benešová)
  9. PO OBĚDĚ. (František Táborský)
  10. PROMĚNA (Stanislav Kostka Neumann)