ŽENA.

Ferdinand Tomek

Půl roku od uplynulo chvíle, co od oltáře odvedl ji sobě. Ruch města čas krátil v zimní době, teď jaro tráví v rozkošné své ville, kde dost všeho, co jen srdce ráčí; ba kouzelná je malá její říš: dnes přání pouze projeviti stačí a vyplněné spatří zítra již. A přece, co je štěstí, neví snad ta bohatá a krásná mladá paní. Muž její vážen jest a ji rád a přece často, s polibkem když sklání se k jejím rtíkům, hrůzou zachvěje se a vidina se před zrakem šine. Ten přelud všude líce svoje siné zjevuje: i v bujném, šumném plese, když závratný vír tance unáší ji, i v šerém chrámě před kříže když dřevem se sklání v pokoře a shýbá šíji, když na znavená víčka sen se snáší, i polibkem když slunce stíny plaší a mladý den se budí ptáčat zpěvem. Tak přelud ten se stále v duši vkrádá a přec, když zmizel, truchlí paní mladá; vždyť vidinou tou bledá tvář je muže, jenž první líbal jejich líček růže, jenž první zasvětil ji v služby nové moci, která světu Láskou slove.

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

80. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Emanuel Miřiovský)
  2. REGINA ISOLANOVÁ. (Otakar Červinka)
  3. LXXXIII. Město boží, o němž báj (Jaroslav Vrchlický)
  4. V KATAKOMBÁCH. (Otakar Mokrý)
  5. Legenda o sv. Blaženě. (Adolf Heyduk)
  6. Jarní píseň. (Josef Václav Sládek)
  7. V KRAJ POBRATIMŮ. (Otakar Mokrý)
  8. U sochy krále Jiřího na Vranově. (Jan Nálevka)
  9. SATANELA. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Farář. (Emanuel z Čenkova)