PLAKÁNEK.

Ferdinand Tomek

Zlobný čas tvé změnil rysy; klesla’s, hrdá Kosti, ve svých zdech však vzácné kdysi vídala jsi hosti; mezi nimi, zvěst jak praví, vznešený byl Vlach, jehož býval pohled žhavý mnohým pro postrach. Pode hradem v nízké chatce chudá vdova žila s dcerkou, podporou jež matce jedinou tu zbyla. Chudá dívka, vnadami je bohata však dost, těch si dobře z Italie vzácný všiml host. Nejednou, když na krajinu noc se vlahá snesla, Italovi ve skal stínu dívka v náruč klesla. Závrať jímá vdovu chudou, se potácí, pomní-li, že s dcerkou budou sídlit v paláci. – Husté mlhy jeseň spřádá, sever skučí v zlobě, slunné otčiny zas vnada vábí Vlacha k sobě... Přišel máj a ptáčci milí pějí o závod; v chatě pod hradem však kvílí první lásky plod. Po miláčku touha sklání hlavu mladé matce. Kdy se vrátí? – Z nenadání zjevil se krátce: v kočáře jel, krásná žena v jeho objetí Jako bleskem zasažena klesla k dítěti – – – Tam, kde věž se dívá hradní do hluboké tůně, zavřela se voda nad , srdce nezastůně. Že však v noci slýchat matku, pláč srdce rve, Plakánkem lid na památku tichý údol zve.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

1049. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Shlédni na mne. (Jaroslav Martinec)
  2. Ó, síňko tkalcovská, tak skrovná, prostá, (Josef Kalus)
  3. báseň bez názvu (Karel Václav Rais)
  4. Přiznání. (Matěj Anastazia Šimáček)
  5. TANNHÄUSER. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Odkvetlá. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Stabat mater. (Rudolf Pokorný)
  8. Vášeň. (Stanislav Kostka Neumann)
  9. báseň bez názvu (Emanuel Miřiovský)
  10. FRAGMENTY Z „BDĚNÍ“ (Božena Benešová)