Písně náměsíční.

Hanuš Věnceslav Tůma

Ten měsíc, ten je bledý tak, a utrápený na líci, jak byl by se byl zadíval do bledé tváře dívčici. Tak bledý a tak měnivý je v okamžiku, v hodině, jak byl by svítit naučil se v srdci, v lásce dívčině. Dnes celý je a zítra půl, a pozejtří jen čtvrtina, tu shasne, a tam svítí zas, ó měsíc – láska dívčina! Ten měsíc, ten se mění tak, i s celou tváří stohlavý, tu s tebou lká, tu směje se, jak osud tvůj to upraví. Však brzo zajde s pláčem ta i se smíchem tvář měnivá, – a bol i slasť se z lehka sic, však přec a jistě – rozplývá.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

217. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  2. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  3. BALLADA 8. (Jiří Mahen)
  4. Musí. (Adolf Heyduk)
  5. Měsíc. (Josef Kalus)
  6. Rozhovor. (Bohdan Kaminský)
  7. Kolovrátek. (Karel Sudimír Šnajdr)
  8. Při poháru. (Rudolf Pokorný)
  9. Šedivý vlas. (Berta Mühlsteinová)
  10. ŠOTEK NELENKA. (Karel Dostál-Lutinov)