TEĎ TEPRV...*)
Teď teprv rozkvete mé Jaro,
a stráně mé se zazelenají;
tak dlouho smutné jako hoře,
jak oči suché, jež slz nemají.
Teď teprv radost výskne v duši,
smích tichý rty mé sladce opojí
a na záhonech v zahradách mých
se budou sny mé houpat v pokoji.
Teď teprv porozumím Tajům,
jež chodily kol tiše důvěrné;
své oko ponořit chci žhavě
v ty všecky vise nádherné.
Teď teprv rozkoší chci zaplát
a noci chmurné proměním si v den,
i bolest dávnou zapomenu,
jíž život celý byl mi otráven.
*) Neprávem zaměnila redakce N. Ž. nadpisem: Teď začnu život nový.
30
Teď teprv rozjiskří se Slunce
svým žárem celým v zbývajících dnech,
až vzhoří všecka moje bytost
v té nové Lásky plamenech.
Teď teprv otevrou se hráze,
hloub nitra moře její naplní;
svým červánkovým jasem všecka
kraj snění mého oslní.
31