ARKONA.

H. Uden

Sráz měkké křídy nad širým se mořem bělá(J6f) zde také měkkým zvukem slovanská řeč zněla(J6f) a modlila se k sochám věkožízných bohů(J6f) až přisel cizák a svou těžkou pádnou nohu(J6f) po krátkém boji vstavil na zdeptanou šíji(J6f) jež v zápolení nerovném se v prachu svíjí(J6f) Byl cizák neurvalý jako houžev tuhý(J6f) byl pánovitý hrdý a chtěl míti sluhy(J6f) a bušil bez ustání až rozdrtil křídu(J6f) svůj mrav a jazyk vnutil slovanskému lidu(J6f) jenž ve svém vlastním domě jako stín se plouží(J6f) a cizí řečí mluví cizím pánům slouží(J6f) Čas mnoho vyrovnává smíří se i s vinou(J6f) ba porobci i vítězové v jedno splynou(J6f) dnes ještě na Rujáně podivně se mísí(J6f) řeč cizí s nápadnými slovanskými rysy(J6f) že nerozeznám pány nerozeznám roby(J6f) mně všichni zdají se obílenými hroby(J6f) Věž vysoká se na širokém mysu zvedá(J6f) snad jiných mysů stejně ohrožených hledá(J6f) a vzhůru trčí jako ruka varující(J6f) a pevně tkví jak pustý výkřik žalující(J6f) že s cizákem jenž násilí se málo leká(J6f) se trpně smísila slovanská čeleď měkká(J6f) Však přečkala svůj národ strmá nahá stěna(J6f) hle lavou zčernalou jest křída prostoupena(J6f) a hutná láva drobící se křídu drží(J6f) by v moře nesřítila rozmletou se strží(J6f) jest pevným tvrdým svorem ramenem a silou(J6f) jež před konečnou zkázou chrání křídu bílou(J6f) Kdys na počátku věků z lůna ohně vstala(J6f) a vzhůru vytryskla a křídu pevně spjala(J6f) a prostoupila navždy plápol ducha žhoucí(J6f) jenž vzňal se jiskrou od věčnosti nehasnoucí(J6f) jest spasením on bohatými činí chudé(J6f) kdo prosycen jest jím na věky žíti bude(J6f) Již dávno slunce zašlo rozpěněné moře(J6f) břeh bičuje a drsně vráží k pusté hoře(J6f) stín přítmí světlého se z bledé vlny hříží(J6f) svah srázný zahaluje k vrcholu se blíží(J6f) jak závoj průzračný se nad Arkonou houpá(J6f) ze srdce na rty mocné pohnutí mi vstoupá(J6f) Jsme také mysem staré otřepané rčení(J6f) jen pravdu praví moře kolem nás se pění(J6f) a cizí vlna bez ustání v skálu bije(J6f) my nejsme křídou ze žuly jest tuhá šíje(J6f) nám nestačí již pouze rány odrážeti(J6f) my silni jsme a k slávě vítězství chcem spěti(J6f) Však štítem pevnějším jest třeba krýti oudy(J6f) když letí světa dech a když se točí proudy(J6f) dnes hlomoz děsný pilou ve sluch Boha řeže(J6f) dnes bouří zmatek jak kdys u Babelské věže(J6f) a život pádí vichrem na peruti dračí(J6f) dnes pouhá tvrdost žuly více nedostačí(J6f) Ji ústy požehnanými nám pěvci pěli(J6f) však od těch časů propasti se rozevřely(J6f) jež nejpevnější skálu pohltiti mohou(J6f) Když ale zem se chvěje pod nejistou nohou(J6f) když přidá zvedá se a níží se a vlní(J6f) zda chvíle hrůzy poznáním se nenaplní(J6f) Jen plápol ducha který vady naše maří(J6f) žeň každé doby zkoumá pronikavou září(J6f) by odvrhnuv od sebe vše co nemá ceny(J6f) vždy zůstal ryzím čistým svým a beze změny(J6f) a v každé nové bouři roste silou žáru(J6f) nás ochrániti může od zhouby a zmaru(J6f) Jen duch jenž vlastním světlem svým a teplem hoří(J6f) a čistým prvkem jest z jakých se hvězdy tvoří(J6f) proud věků přetrvá a neokusí smrti(J6f) leč ranou poslední jež všecky světy zdrtí(J6f) a konce nepozná leč až se zázrak stane(J6f) a padajícím ohněm celý vesmír vzplane(J6f)

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

978. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bedřichu Smetanovi (Jaroslav Vrchlický)
  2. None (František Serafínský Procházka)
  3. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  4. ŠESTÁ OLYMPIADA (František Serafínský Procházka)
  5. None (Otakar Červinka)
  6. V. Od týchž bratří božské símě spásy (František Jaroslav Kamenický)
  7. Vlast. (Augustin Eugen Mužík)
  8. ČTYŘI PÍSNĚ SOKOLSKÉ. (Josef Václav Sládek)
  9. Hej, Slované! (Adolf Heyduk)
  10. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)