MISERICORDIA.

H. Uden

Zlé slovo – a jak ozývá se zhusta! Vždy nedoslýchavým se člověk činí, když za milosrdenství prosí jiní, ač dech, jímž plnila se bídná ústa, jak čpavý dým a jako mlha pustá i do uzavřených proniká síní, ač prosba tichá dřív, než kdo snad míní, v bouř důraznou a ve vichřici vzrůstá, jež v srdci vlastním lkavě ozývá se, co matné ruce vzpínají se k nebi... Nám všem jest milosrdí zapotřebí, co srdcem útrpným jsme jiným dali, jen půjčili jsme, aby v pravém čase i s úroky jsme nazpět požádali.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

377. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  2. DŮVĚRNÉ SLOKY. (Antonín Klášterský)
  3. V SAMOTĚ. (Karel Babánek)
  4. Z ČESKÝCH PÍSNÍ (Viktor Dyk)
  5. 6. Nad hladinou lesklou vodní (Karel Babánek)
  6. Ve vlašské kapli. (Xaver Dvořák)
  7. Ó PŘÁTELÉ, LÁSKY! (Antonín Sova)
  8. KATASTROFA. (Karel Hugo Hilar)
  9. KROČEJE. (Rudolf Illový)
  10. VIII (Karel Hlaváček)