Pod vrstvou sněhu stuhlá země dřímá,

H. Uden

Pod vrstvou sněhu stuhlá země dřímá, zvěř uštvaná, jež v doupěti se stiší a těsně schoulí se, že sotva slyší, jak venku zuří vítr, mráz a zima. Však pevné objetí, jež zemi jímá, se teplem stává a v prohřáté skrýši již hroudy jihnou, vlastním ohněm dýší, a dvojí plamen pouta země snímá. I srdce mdlé, jež před světem se skrylo a pláštěm samoty se zahalilo, svým žárem, jehož nemůže se zbýti, i tlakem z venku, který stále cítí, se k nové lásce obětavé vznítí a soucitnějším stane se, než bylo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

435. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚTI (Antonín Sova)
  2. báseň bez názvu (Antal Stašek)
  3. na horách (Stanislav Kostka Neumann)
  4. Bystřina. (Josef Jaroslav Langer)
  5. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  6. železné hory (Stanislav Kostka Neumann)
  7. KŮŇ. (Jan Červenka)
  8. VI. Když Pochybnost své stáhne zase drápy (Antonín Klášterský)
  9. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  10. BOR V KAMNECH (Karel Dostál-Lutinov)