DĚTI

Antonín Sova

Kdesi tam na jihu v Podlesí(Na) vadnuly nemocné jedle v horkém parnu(Na) pod bezmračnými nebesy(Na) Šuměly tiše jen závan když větru se zdvih(Na) zahouklo horou v těžkém mrtvolném pádu(Na) v jejích vršcích schnul a zachvíval se a vzdych(Na) z dálky ten po kopcích úzkostný zanášený stén(Na) padajících bratří jedlí(Na) Smutněji bylo ještě slunce po západu(Na) tmít se začínalo a záhy umřel den(Na) A tu z houštiny sršatí dřevorubci(Na) kolem šli domů na kámen ztvrdlí a na dřevo zhnědlí(Na) jen těžce podklesavě šli(Na) v šeřící se podvečer(Na) Hadrníčkové špinaví nazí zpola(Na) křepčili kolem nich koldokola(Na) drobounké děti jich synů a jich dcer(Na) Dřevorubci staří shrbení zvetšelí(Na) do sta let málo se scházet jim zdálo(Na) ale šli přece rádi ne smutni ne veselí(Na) klubko drobných dětí je provázelo(Na) S ramen jim od šíjí visely s náručí(Na) vedle seker a dlouhých tyčí a háků(Na) běžely před nimi vzadu se ztrácely(Na) vnoučata děti cupitající(Na) Urodilo se jich jako máku(Na) Bylo jich stále víc a víc(Na) Houby a jahody maliny s jetýlky(Na) březové píšťalky z trávy bublavé dudy(Na) voněly z nich a přesličky šťovíky(Na) bříška měly jak sudy(Na) oči jim hořely světýlky(Na) v tlustých tvářích měly dolíky(Na) a tak se zdálo že sýc je jejich strýc(Na) Později často když jsem více(T4f) všim si utrápené líce(T4f) mnohých sestaraných lidí(T4f) v malých kobkách dny a roky(T4f) kde zrak trpět stárnout vidí(T4f) a kam nezabloudí skoky(T4f) dítěte a jeho smíchy(T4f) vzpomněl jsem si na den tichý(T4f) kolem dřevorubců děti(T4f) když jsem viděl dováděti(T4f) Potom když jsem v městě vídal(T4f) smutný něčí osud lidský(T4f) a jak síly zápas jídal(T4f) jásot dětí slech jsem vždycky(T4f) Zřel jsem obličeje v roušky tónu bílém(T6f) a jak slonovou kost shnědlé nad svým dílem(T6f) zřel jsem upírat se v dálky smutné oči(T6f) sluch jsem bystřit cítil někoho kdo čeká(T6f) zavřenou síň zřel kam dítě sotva vkročí(T6f) kde se stárne jen a kde se člověk leká(T6f) Munkáče a Špilberku a Kartouz hrůzy(T6f) cítil jsem jak poušť a v písku chůzi(T5f) obličeje na kost zšedlé odloučením(T6f) zpráhlá srdce osamělá umučením(T6f) Ani zatikání slůvka z dětských retů(T6f) ani zdání křídlo že se zdvihne k letu(T6f)

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

369. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II.   ZROZENÍ PTÁKA. (Richard Weiner)
  2. None (Antal Stašek)
  3. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  4. Pod vrstvou sněhu stuhlá země dřímá, ( H. Uden)
  5. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  6. KONEC BALLADY. (Jan Opolský)
  7. ZÁPAD (Jan Opolský)
  8. DRVOŠTĚP. (Petr Křička)
  9. MÉ ČECHY. (Otakar Theer)
  10. VES V LESE (Antonín Sova)