XLVIII. Když pak s sebou vzali děvu

Josef Uhlíř

Když pak s sebou vzali děvu Do taneční besedy, Všech tu na milostném zjevu Spočinuly pohledy. A mně od celého sboru Znělo sladce do uší, Z pleti krásné bez odporu Jí že palma přísluší. – Druhý den když na modlení Viděl jsem ji v chrámě dlít, Samo nebe potěšení Musilo z té dívky mít. Aspoň mně tak přicházelo, Jak-by se všech obrazů Oko svatých na ní dlelo V milovlídném výrazu. A to jest mé lásky spása, Že se rovně velebí Mé milenky cnosť a krása Na zemi jak na nebi.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

728. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DEN. (Antonín Klášterský)
  2. 36. Když jsem Ti druhdy k svátku přál, (Josef Uhlíř)
  3. XXIII. Odchod můj z Prahy. (Josef Hubert Tichý)
  4. Tichá blaženosť. (Josef Wenzig)
  5. Když své dítě nosím. (Adolf Heyduk)
  6. Upřímnost. (Vojtěch Nejedlý)
  7. Oči panny. (Václav Jaromír Picek)
  8. XII. Ó dnes mi láska blaho věstí; (Josef Uhlíř)
  9. Pražanův ples dne 27. února 1856. (Anna Vlastimila Růžičková)
  10. STARÝ BŮH (Karel Hugo Hilar)