Tichá blaženosť.

Josef Wenzig

Když při plesích jsem, stává se, Že stranou tiše stojím sám Pohřížen ve svých myšlénkách, A hluk ostatních přeslýchám. To slasť ta činí, blaženosť, V níž přáno mi se kochati, Slasť taková, že nelze mi Ji rozumem svým stíhati. Hluk okolo mne množí se, Já stojím zamyšlen a sám, Nic neslyším – nic nemyslím, Než že tě zaslíbenou mám. A nechť se mocí vichřice Hřmot okolo mne rozmáhá: Kde já jsem ve svých myšlénkách, Tam vládne tichosť přeblahá. Co ze snů mých mne budí zas A přivádí mne ke hnutí? Z tvých úst laskavé slovíčko, Tvé ruky jemné tisknutí.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

810. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Má lyra. (František Alexandr Rokos)
  2. DEN. (Antonín Klášterský)
  3. Jen chraň mne, Bože... (Rudolf Richard Hofmeister)
  4. XLVIII. Když pak s sebou vzali děvu (Josef Uhlíř)
  5. KDOŽ NEPŘIVÍTAL BY DEN... (Richard Weiner)
  6. Libín na Miru. (Josef Krasoslav Chmelenský)
  7. O Běle na známé. (Šebestián Hněvkovský)
  8. SPOJENÍ (Božena Benešová)
  9. MYSLIL JSEM, ŽE ŠŤASTEN BUDU... (Ludvík Lošťák)
  10. Pražanův ples dne 27. února 1856. (Anna Vlastimila Růžičková)