LI. Pryč jsi děvo! A tvá všady

Josef Uhlíř

Pryč jsi děvo! A tvá všady Zpomíná se jemná vláda; A tvé lásky blahé žezlo Všecko sobě nazpět žádá. Tvoje kvítka na zahrádce Truchlivě hlavinky kloní: A kdy ptám se, co jim schází, Smutně řkou: My lkáme pro ni. A to milé ptáče v kleci Zanechalo sladké pění: A kdy ptám se, proč je ticho, Říká: Vždyť tu ona není. pak srdce přeubohé Víc než kvítka, víc než ptáče, Co jsi nás tu opustila, Dnem i nocí pro pláče. – Nelze nám děvo nésti Tvoji nepřítomnost dlouhou: Nepřijdeš-li záhy nazpět, Zhyneme zde všichni touhou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

růžička, kvítek, květinka, srdéčko, kvítko, kvítí, věneček, poupátko, růže, kytička

179. báseň z celkových 910

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Květinářka. (Adolf Heyduk)
  2. Celou chtěl bych má milenko Prahu. (Václav Antonín Crha)
  3. Na Marynu. (Antonín Jaroslav Puchmajer)
  4. Z jarního výsluní. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  5. Útěcha. (Simeon Karel Macháček)
  6. KOZÁKOVO LOUČENÍ. (Václav Hanka)
  7. LILIE. (Josef Lukavský)
  8. HOŘEC. (Alois Škampa)
  9. Kdo že to klepá s procitlým jarem (Rudolf Pokorný)
  10. Anoným (Svatopluk Čech)