VIII. Sotva jaro zavítá,

Josef Uhlíř

Sotva jaro zavítá, Již tu myslí čilou Všecko strojí místečko Pro rodinku milou. Stráň vystýlá měkký drn, Potůček mech tenký; Ona pro violky květ, Tento pro pomněnky. A pod strání mladý keř Trnem chrání lůže, Aby mohly pokojně Dychat na něm růže. V zahradách a na sadě Každá stromu snítka Chystá milé místečko Pro lupen a kvítka. – Blažený, kdo stejný cit Může s vámi sdílet! Jej vždy sladce zakochá Do přírody výlet. Ve mně však ty pohledy Truchlé city budí, A mě z ráje přírody Do samoty pudí. Tam ten ptáček nevinný, Co si hnízdo robí, Neví, že mně hlavní tesk Lije do útroby. Netušíť, že jaro mé Pomalu již vadne, A já ještě hnízdečko Nesmím stavět žádné.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

69. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 26. Krásy a dík. (Jan Slavomír Tomíček)
  2. VÝLET (Stanislav Kostka Neumann)
  3. 163. Jako jarní vánek, zahrává-li (Eduard Just)
  4. V. I stála růže roztomilá (Gustav Pfleger Moravský)
  5. Aquarell. (Beneš Grünwald)
  6. Jaro na Závisti. (Rudolf Pokorný)
  7. PŘIJDE JARO. (Jan Vlk)
  8. LUČINA (Karel Dostál-Lutinov)
  9. 2. Pomlčení. (Jan Slavomír Tomíček)
  10. V loubí. (Alois Vojtěch Šmilovský)