4. Se zalíbením na Váceslava

František Jaroslav Vacek

4.
Se zalíbením na Váceslava
Se zalíbením na Váceslava
Zkvítajícího lid pozírá, Do svatyně když se ubírá A tam kleče Pánu chvály vzdává;
Neb když soutrpně u lože stává, Na němž lazar chudý umírá; Aneb když si slzy utírá Nade hrobem otce Vratislava. Mnohé srdce nad takým-to květem Radostí tu svatou zaplésá; Matky svým naň ukazují dětem. Vtěleného toho návidějí Cheruba i sama nebesa, Ano zemi té ho závidějí! 4