9. Kdo tak pozdě večer do žaláře

František Jaroslav Vacek

9.
Kdo tak pozdě večer do žaláře
Kdo tak pozdě večer do žaláře
Do tmavého v píli přichází? A kdo v zápětí ho provází? Přívětivá obou jesti tváře!
Osvěcuje tmu svítilny záře; Vězeň z dřímoty se vyrazí – Leká se, že jdou již s provazy, K popravní by vázali ho káře. Než strach jeho brzo v slast se mění; Vidíť, že to samo jesti Kníže, A že přináší mu – propuštění! – Také skutky činí víra kříže! – Z nebe zazněl pak tu ohlas jemně: „Byl jsem vězněm, a on přišel ke mně!“