27. Měsíc jevě nám svou lásku

Karel Marie Drahotín Villani

Měsíc jevě nám svou lásku Stříbrem dařil naši zem, Hvězdy vyšly na procházku V rouchu zlatobohatém. Tichost vůkol panovala, Snící zvěř kryl hustý bor, Záře luny v lásce plála Jasníc temnost dálných hor. Větvičky se pohýbaly Tíží snících ptáčínků – Milencové posílali V spánku milkám hubinku. Lilje cudně zakrývala Před měsícem krásu svou – Kvítka vzdechy vysílala, Zefyr nes' je krajinou. Svět se kochal v líbém snění, Potápěl se v slasti proud, Jakby v věčném políbení Na věky chtěl zahynout. Aj tu v chyši u okénka Drahá má se zjevila K nebi zříc... co as milenka Cudné luně svěřila? –

Patří do shluku

dalekost, zpěvec, jinoch, toužebnost, harfa, háj, provívat, zavívat, lůno, oudolí

122. báseň z celkových 564

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Večer. (Josef Jaroslav Langer)
  2. VÝJEVY RANNÍ. (Karel Sabina)
  3. None (Václav Bolemír Nebeský)
  4. None (Karel Hynek Mácha)
  5. PROCHÁZKA V SOUMRAKU. (Karel Sabina)
  6. Tři zlaté vlasy. (Boleslav Jablonský)
  7. Jedné z Růží Sáronských. (Siegfried Kapper)
  8. POMNĚNKY. (Karel Sabina)
  9. Kde bloudíš, dívko má? (Jaroslav Martinec)
  10. LUMÍR. (Václav Věnceslav Ráb)