Stín a tma.

Karel Alois Vinařický

Obloha jasná náhle se zahalí, Mrak-li ji rouchem svým obalí; Zastíní se celé okolí. Oblak řídký méně zaclání, Jestli ho vítr přehání, Těkavý stín pobíhá po poli. Jak mile zajde slunce jasné, Den spěje za ním, světlo hasne; Mrká, tmí se z večera, Noc počíná od šera. Ve tmě a mrákotě tápá zrak, Jak by ho zatopil hustý mrak.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

úlek, rmut, zádava, úděs, úsluha, pocel, výtka, hniloba, poklekat, jáhen

129. báseň z celkových 284

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ELELETH. (František Leubner)
  2. Kříž Božetěchův. (Karel Kučera)
  3. IN VOCE EXULTATIONIS ET SALUTIS (František Leubner)
  4. TAJEMNÉ TUNĚ. (Bohumil Adámek)
  5. V TMÁCH (Arnošt Procházka)
  6. VEČER A DEN (Božena Benešová)
  7. VOX IUBILANS. (František Leubner)
  8. Duma o větrných hradech. (Adolf Heyduk)
  9. INFELIX SUM. (František Leubner)
  10. ŠÍLÍCÍ MALÍŘ. (Otokar Fischer)