Čechova mohyla.

Karel Alois Vinařický

Po předlouhé řadě věků, po odlivu potopy, připraven byl byt člověku v tomto srdci Evropy. Ale kdož pak těchto krajů první byl vzdělavatel? kdož podmýtěných u hájů živné žíto první sel? Komu panenská ta země poprvé vydala plod? kteraké tu lidstva plémě první ve žních lilo pot? Starodávná pověst praví, s Řípu že se díval Čech že si oblíbíl kraj zdravý; zde se rozžehnal s ním Lech. Srdcejemná bývá doba loučení a rozchodu; líbali se bratří oba Lech pak bral se k východu. Čech udatný vojevoda prápor svůj zde zarazil. Otec českého národa dlouho šťastně vévodil. Odtud pluky vůdci věrné šířily svá bydlení po dálné lesy černé; Čech dal zemi přijmění. Povězte, vy šedé skály, kam stoupenci Čechovi vůdce svého pochovali? lépe, než vy, kdož to ? – Ve Ctinovsi pohřben vůdce,“ pověst starobylá; Hrobku Čecha zbořil škůdce: Říp jest jeho mohyla.“

Patří do shluku

cnost, vlast, musa, sláva, slovanský, šlechetný, jež, mrav, oslavit, oslava

26. báseň z celkových 114

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Pijanovo dědictví. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  2. Karlu Havlíčkovi Borovskému. (Václav Pok Poděbradský)
  3. V. K rozeninám (Jan Pravoslav Koubek)
  4. I. Meč a Evangelium. (Jan Pravoslav Koubek)
  5. Nové Jiříkovo vidění, jinak: Básníkova cesta do pekel, (Jan Pravoslav Koubek)
  6. BŮH, CÍSAŘ, ČEST. (Josef Svatopluk Machar)
  7. Básník. (Adolf Heyduk)
  8. DVOJÍ RÁNO (Jan Neruda)
  9. Dante Gabriel Rossetti. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Píseň o panu Květovi. (Josef Václav Sládek)