Čechova mohyla.

Čechova mohyla.
Po předlouhé řadě věků, po odlivu potopy, připraven byl byt člověku v tomto srdci Evropy. Ale kdož pak těchto krajů první byl vzdělavatel? kdož podmýtěných u hájů živné žíto první sel? Komu panenská ta země poprvé vydala plod? kteraké tu lidstva plémě první ve žních lilo pot? Starodávná pověst praví, s Řípu že se díval Čech – že si oblíbíl kraj zdravý; zde se rozžehnal s ním Lech. 8 Srdcejemná bývá doba loučení a rozchodu; líbali se bratří oba – Lech pak bral se k východu. Čech udatný vojevoda prápor svůj zde zarazil. Otec českého národa dlouho šťastně vévodil. Odtud pluky vůdci věrné šířily svá bydlení až po dálné lesy černé; Čech dal zemi přijmění. Povězte, vy šedé skály, kam stoupenci Čechovi vůdce svého pochovali? lépe, než vy, kdož to ví? – „Ve Ctinovsi pohřben vůdce,“ pověst dí starobylá; „Hrobku Čecha zbořil škůdce: Říp jest jeho mohyla.“ 9