Karpaty
Karpaty jsou rozsáhlé pásemné pohoří ve střední a východní Evropě, součást alpsko-himálajského geologického systému. Vznikly v průběhu mladších třetihor, patří tedy k mladým evropským pohořím. Zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severozápadě je Vídeňská pánev a Karnuntská brána oddělují od Alp, ze severu jsou obklopeny vněkarpatskými sníženinami, na jihovýchodě, ve východním Srbsku, plynule přecházejí v Balkanidy. Vnější pásmo je tvořeno z flyšových příkrovů, centrální pásmo hlubinnými vyvřelinami a vápenci, vnitřní pak povrchovými vyvřelinami, pozůstatky třetihorního vulkanismu. Celková rozloha pohoří se uvádí na přibližně 200–210 tisíc km², celá Karpatská oblast s přilehlými pánvemi, nížinami a pahorkatinami pak 530 tisíc km². Délka karpatského oblouku počítaná od Bratislavy po Železná vrata je zhruba 1 450–1 500 km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350 km. Nejvyšší bod Karpat je Gerlachovský štít ve slovenských Vysokých Tatrách s výškou 2 654 m n. m. Další oblasti vysokohorského charakteru se rozkládají v rumunských Jižních Karpatech s řetězcem masivů Retezat, Parâng, Fagaraš a Bucegi, které přesahují 2 500 metrů; jinak má většina Karpat spíše ráz lesnatých středohor. Nad hranicí lesa se nachází asi 5 % rozlohy pohoří; části trvale nad sněžnou čarou ani ledovce zde nejsou. více na Wikipedia.org
- Karpatech
- Karpat
- Karpat halí
- Karpatům
- Karpaty
- Karpat pevné
- Karpatů
- Karpatám
- Karpatami
- Karpatské strany
- Karpatská
- Karpaty nám
Básně obsahující tuto entitu
-
Jindřich Šimon Baar
- XII. Mrtvým hrdinům. (1917)
- XIV. Modlitba za mrtvé reky. (1918)
-
Svatopluk Čech
- KOMENSKÝ.*) (1899)
-
Otakar Červinka
- VÁNOCE ROKU 1420. (1921)
-
František Chalupa
- Čechové pod Řípem. (1889)
-
Xaver Dvořák
- K PROTESTŮM SLOVÁKŮ! (1938)
-
Adolf Heyduk
- Co pro Slováka. (1876)
- Cymbál a husle. (1876)
- Hody kostolanské. (1900)
- Hody krás. (1876)
- JAN ŽELEZNÝ. (1908)
- SLOVENSKU. (1919)
- Zbožná domluva. (1876)
- Zimou k jaru. (1876)
- báseň bez názvu (1888)
- František Jaroslav Kamenický
-
Bohdan Kaminský
- MATKA NEZVĚSTNÉHO (1930)
-
Antonín Klášterský
- Jizvy (1923)
- Na Bílé Hoře (1923)
- Jan Kollár
-
Josef Svatopluk Machar
- DVA VRCHY (1938)
- Dva vrchy. (1927)
- LXXI. PRAHA (1926)
- PAMÁTCE PADLÉHO JARA MALINY (1926)
- ŽENA VOJÁKOVA (1938)
- ŽENA VOJÁKOVA. (1927)
-
Rudolf Medek
- ZBOROV. (1919)
- báseň bez názvu (1933)
- báseň bez názvu (1918)
-
František Odvalil
- DVĚ MATKY. (1920)
- František Palacký
-
Jan Pelíšek
- Toleranční apoštolé. (1902)
-
Václav Jaromír Picek
- Slovan. (1847)
-
Rudolf Pokorný
- Pod jabloní. (1881)