PRAHA SE MODLÍ!

Xaver Dvořák

Již večer purpurové zdrhnul clony, je sklenul nad královské Prahy lože a řeka kouřila dým libovonný, podušky stlalo měkce šero: Bože, dej, sny krásné její hlavou letí o slávě, jak ždají její děti! Svůj brokát spustila i hermelíny, své odložila božské diadémy; vnad taje zahalí mhy v mušelíny, s úsměvem unylým jen pohled němý objímá, líbá v dálce České hory, těch hradeb země nerozborné svory. Zvon v ticho udeřil; byl Vít to bdělý, hlas letěl, dotkse věžiček a věží, jež, srdce Prahy, hned se rozezněly; cit zbožnosti, jenž v hloubi srdce leží, se vzňal jak plamen, vyšleha tryskv slova; zpěv sladký byl to, hymna Václavova. A Praha rázem, tklivou chvílí jata, na břehu Vltavy si dětsky klekla a štíty, věže výš jak rozepjatá ramena k Věčnu vznesla, s rtů měkla v modlitbu vroucí píseň zvonů tvrdá; pokorně modlila se Praha hrdá: Václave svatý, vojevodo země, náš kníže, za nás pros, své Čechy milé, svůj národ chraň, budoucí své plémě, nepodlehne nepřátelské síle; veď k slávě jej a k výsostem jej zvedej, nám, budoucím i zahynouti nedej!“ A v slova poslední se zvony slily, jak nebesa by zapřísáhnout chtěly, anedej“, „nedejbouří hlaholily, hlas mužný, kovový i dětsky vřelý – – Spí Praha. Blahá, slávy své sny shledej! Bdi nad , Bože, zahynout nám nedej! Nedej!“ – – –

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

725. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA VÁCLAVSKÉM NÁMĚSTÍ (Xaver Dvořák)
  2. PÍSEŇ NÁRODNÍ. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  4. 1881. (Jaroslav Vrchlický)
  5. JAN ŽELIVSKÝ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Ke hrobu Jana A. Smoléra. (Jan Evangelista Nečas)
  7. None (Rudolf Medek)
  8. None (Otakar Červinka)
  9. PÍSEŇ ŽALOBY. (František Kvapil)
  10. Při zvucích Marseillaisy. (Emanuel z Čenkova)