OBLAKA.

Karel Babánek

OBLAKA.
Na plující hledíš oblaka, a někdy se lodím podobají, na lodích těch bílých navždycky sny mladosti odplouvají. A smutně jen hledíš za nimi v tesklivém usmívání: Ó plujte a plujte, sbohem už, na nikdy neshledání! 7