NEZNÁMÁ UTONULÁ ZE SEINY.

Karel Babánek

NEZNÁMÁ UTONULÁ ZE SEINY.
Život je krutý loupežník. Ve vodě hvězdy se lesknou. – Proč jsi jen, Bože, do srdce vložil mi touhu tu tesknou? Zpívají vody a vábí pohádkou jiného světa. Ponejprv tvář její mrtvá úsměvem přešťastným zkvétá... Letěla nocí, letěla ku hvězdám dušička bílá. – Hvězdné snad světy zjeví mi, o čem jsem na zemi snila. 17