Až sem ku nejvyššímu tesu plochých skal(J6m)
jež trčí v blankyt jako hradu cimbuří(J6m)
jsa bolestné se v muce svojí dovlékl(J6m)
Já čekal dlouho zdali nebe nakloní(J6m)
se k muce mé já darmo čekal do noci(J6m)
v hloub k výši zmdlévajícím těkal okem svým(J6m)
leč Heraklův šíp hlodá stejně jako dřív(J6m)
Vím nemilou se pouze stalo náhodou(J6m)
že v ránu pad jsem jemu nevěděl on též(J6m)
že Lernejské krev hydry zaschla na něm jed(J6m)
že léta v ní tam stajen dřímá otravný(J6m)
jenž vzbuzen dotknutím s mou teplou krví vzplá(J6m)
ve staré síle své jež sije zničení(J6m)
Ó kdybych zvěří byl neb jenom člověkem(J6m)
jak rád bych trpěl všecko v onom vědomí(J6m)
že časem smrt přec skončí bědnou muku mou(J6m)
Ó jakým bych ji vítal plesným paianem(J6m)
Však běda hrozná třikrát běda titan jsem(J6m)
mně Nesmrtelnost hrozná dána za podíl(J6m)
té otrok svíjeti se budu po věky(J6m)
A nikde nikde kam zrak padne pátravý(J6m)
mi vykoupení ani kynout nemůže(J6m)
já musím stále trpět zítra jako dnes(J6m)
řvát lkát se kroutit svíjet bolestí(J5m)
a klnout bohům fatu kosmu napořád(J6m)
či v němém otupělém odříkání ret(J6m)
bezmocně hrýzt mohu trpět musím dál(J6m)
To Nesmrtelnosti jest děsné krutý dar(J6m)
to věno Olympických jejichž synem jsem(J6m)
oč na tom člověk lepší oč je tupá zvěř(J6m)
Tak v hrozné bolesti své Chiron naříkal(J6m)
v žlutý písek skály zarývaje tvář(J6m)
zkad valily se slzy těžké bohaté(J6m)
v změť bláta splývajíce jemu u kopyt(J6m)
A ohavný jak jed mu zuřil v útrobách(J6m)
zved k blankytové výši tupý kolem zrak(J6m)
a zhled tam černý bod jenž stále rost a rost(J6m)
tím jak se blížil k němu Oči vytřeštil(J6m)
Cos jako naděj v hrudi jemu kmitlo se(J6m)
že Zev snad svého orla k němu posílá(J6m)
že k vůli němu změnil věčný Fata řád(J6m)
že ustrnul se nad ním v lásce otcovské(J6m)
Však běda nová záhy z toho procit snu(J6m)
to nebyl orel Zevův třeba křídla měl(J6m)
však u nohou ta křídla vzduchem chvěla se(J6m)
hůl okřídlená rovněž s hlavy přikrývkou(J6m)
to Hermes nesmrtelných věrný posel byl(J6m)
Již před ním stál a v letem rozpálenou tvář(J6m)
si okřídlenou holí sladký vánek vál(J6m)
Slyš Chirone já v luhu u stád spočíval(J6m)
zřel jak se pasou v slední záři Hélia(J6m)
s těžkými vemeny v své chůzi houravé(J6m)
na syrinx dvojitou jsem rukou umnou hrál(J6m)
Tak dobře bylo mi v té chvíli oddechu(J6m)
Však věčná není radost ani Nebeských(J6m)
v mou tichou radost náhle černý padl stín(J6m)
já hlavu vzpjal jež v dumě dolů schýlena(J6m)
jak chytala by duši tónů křídlatých(J6m)
a Heraklea viděl stát jsem před sebou(J6m)
Stál v tichém smutku tady opřen o svůj kyj(J6m)
jímž kácel v prach a bahno temna potvory(J6m)
na pleci nesa kůži Nemejského lva(J6m)
hvězd plnou skvrn to temně purpurných(J5m)
byl smutný v tváři své jak poražený bůh(J6m)
když toto klidnou řečí on mi zvěstoval(J6m)
Já stymfalidské ptáky střílel z kuše své(J6m)
a v jeho hlasu divá bolest chvěla se(J6m)
já všecky šípy vybral z toulce svého již(J6m)
a kolik šípů bylo tolik ptáků zlých(J6m)
se skácelo v svém letu k noze vítězné(J6m)
Na posledního ptáka poslední zbyl šíp(J6m)
ten vím to Lernejské byl krví Hydry syt(J6m)
já zapomněl jej umýt těžkém po boji(J6m)
v svém toulci nosil jsem jej jako zálohu(J6m)
já na tetivu klidně jej položil a zmačk(J6m)
a střelil po ptáku Vtom losem neblahým(J6m)
mi v cestu Chiron vběhl božský kentaur ten(J6m)
a místo bahen ptáka já jej zasáhnul(J6m)
On musí trpět nyní otráven byl šíp(J6m)
však umříti mu nelze nesmrtelný jest(J6m)
Mně líto muky bratra lít ze srdce(J5m)
mne netěšilo více nové vítězství(J6m)
já cítil křivdu těžkou kterou bez viny(J6m)
jsem spáchal na mudrci samotáři hor(J6m)
Já vím co bolest jesti zvlášť když bez konce(J6m)
Já nespal celou noc já rval si kštice své(J6m)
jak sám bych nesl v hrudi šíp ten otravný(J6m)
Já viděl jeho muku stokrát hroznější(J6m)
že bez konce má býti V těchto myšlenkách(J6m)
mi stará dávná věštba v pamět připadla(J6m)
Víš dobrý posle bohů sám jsi při tom byl(J6m)
nejednou prostředníkem byť i bezmocným(J6m)
že na Kavkazu skále smělý titan lká(J6m)
pod Zeva okřídleným že se svíjí psem(J6m)
jenž hlodá játra jemu znova rostoucí(J6m)
On jak ty nesmrtelný stejně trpět má(J6m)
až k době v které zjeví se z Nesmrtelných kdos(J6m)
jenž oběti jest schopen velké nesmírné(J6m)
se vzdáti Nesmrtnosti daru za něj rád(J6m)
do stínu Hadu vstoupit mrtvý lidský stín(J6m)
a odříkat se kvasů v síních mramorných(J6m)
u zlatých stolů růží též se odříkat(J6m)
ve kštici ambrosické pohár nektarem(J6m)
v přípitcích Otci všech kdy šumně přetéká(J6m)
Vím z Nesmrtelných každý titanův zřel žal(J6m)
i muku hroznou v taji každý cítil s ním(J6m)
a mnohý odvahu měl soucit vyslovit(J6m)
však žádný síly neměl by se daru vzdal(J6m)
té Nesmrtnosti vaší kterou bohy jste(J6m)
jíž zjištěno má každý žití pro věky(J6m)
Tak nechali jej trpět v ledu na skále(J6m)
ve výši mezi nebem mezi propastí(J6m)
rvát játra jemu orlem snášet Zeva hněv(J6m)
jej v Tartar pohrobiti s horou na níž mřel(J6m)
jej z pátky pozvednouti v Skythských vánic mráz(J6m)
jej ostny probodati jež tká led a sníh(J6m)
a nikdo nikdo schopen nebyl oběti(J6m)
dát za výměnu blaho které nyní zná(J6m)
za taj kterého nezná poněvadž jest bůh(J6m)
Tu napadlo mne k tobě obrátit svůj krok(J6m)
jdi k Chironovi který trpí mukou zlou(J6m)
neb vždycky ten kdo trpí soucitu má víc(J6m)
než ten kdo pouze bolest zná dle pověsti(J6m)
Jdi věrný bohů posle k Chironovi spěš(J6m)
zda nechtěl v muce své by sebe v oběť dát(J6m)
za Promethea vstoupit v Hadu vlhký stín(J6m)
a umřít jako člověk on by dál moh žít(J6m)
Snad právě v chvíli této zhoubný šípu jed(J6m)
nejvíce zuřil v žilách ctného kentaura(J6m)
že z prachu zvedl hlavu obě ruce vztáh(J6m)
a nohy Hermesovy objal zimničně(J6m)
že v zraku místo slzí starý oheň vřel(J6m)
tož odvahy a síly těchy naděje(J6m)
a odhodlání bradou v které slzí třpyt(J6m)
se třás jak v hustém mechu rosa bohatá(J6m)
se dotknul díků holdem Hermesových noh(J6m)
a zaštkal vítězící Ano já to chci(J6m)
Však věrný posel bohů nohou zpátky stoup(J6m)
již kentaurův ret žhavý v slzách celoval(J6m)
a z úst mu Olympických tato tekla řeč(J6m)
Zda víš co dáváš víš li co chceš za to brát(J6m)
Ó uvaž bohům rovný Misky váhy té(J6m)
zda rovny sobě v soudu tvém jsou předčasném(J6m)
Co nesmrtelnost zovem jaký je to dar(J6m)
Toť koruna je všeho po té pídí se(J6m)
svou písní pěvec každý malíř štětcem svým(J6m)
a sochař dlátem ač je teprv oné stín(J6m)
jež sladkým věnem bohů nesmrtelných jest(J6m)
Zda Heraklova tobě stačí nabídka(J6m)
Jest lepší netrpět a splynout v šer a stín(J6m)
či lepší trpět všecko nesmrtelný v tom(J6m)
Zda víš co je to mříti zhynout provždycky(J6m)
Být stínem mezi stíny matným přeludem(J6m)
bez vůle snahy citu tuchy myšlenky(J6m)
jen živých postrach němý bajka zvěst a nic(J6m)
Já který vodím duše lehkým žezlem svým(J6m)
ti mohu říci nejlíp pravdu o smrti(J6m)
a varovat tě záhy věru lepšího(J6m)
si nemoh ani posla vybrat Herakles(J6m)
Já vím co smrt je každý z lidí smrtelných(J6m)
jak vyhybá se jí a jak jest z duše rád(J6m)
když okřídlená moje pata mihne se(J6m)
kol střechy jeho domu v chatu souseda(J6m)
Já rovněž stínů život v nivách Hadu znám(J6m)
na loukách asfodelů v divném sousvětlí(J6m)
jak spějí smutné stíny prchavé jak dým(J6m)
kol trůnu u chmurného chotě v hoři svém(J6m)
kde truchlí bledolící Persefony tvář(J6m)
To dobře uvaž prosím Dosti možná jest(J6m)
že Lernejské jed hydry též se vyzuří(J6m)
a usne bolest tvá jak děcko v lůžku svém(J6m)
jež matkou potrestáno srdceryvně štká(J6m)
Věk lidský nic je pouhé proti bohům nám(J6m)
to uvaž velemoudrý já tě varoval(J6m)
Však od noh Hermesových božské ruce své(J6m)
nepustil Chiron více v slzách radosti(J6m)
a jako velký paian z úst mu kosmatých(J6m)
se nesl k hvězdnatému nebi řeči proud(J6m)
Já nesmrtelní nevím v jakém bludu jste(J6m)
Co nesmrtelnost jest vám jakým přeludem(J6m)
Já s přírodou jenž v shodě žil jsem řadu let(J6m)
a ta je božská rovněž jiné ponětí(J6m)
mám o tom vratkém daru jímž jste zpiti vy(J6m)
Co krásných nad mou hlavou táhlo plesných jar(J6m)
trs hyacintů vonný krokus ve vlasech(J6m)
co ve mateřství tuše s klínem Cerery(J6m)
let zralých spělo kolem s věnci klasů svých(J6m)
co s vlajícími thyrsy révou břečťanem(J6m)
kol v bachantické vřavě táhlo jesení(J6m)
před zrakem mým a všecky přešly zanikly(J6m)
Já viděl mnohý žlutý zmírající list(J6m)
se tulit k ňadrům země s tichým povzdechem(J6m)
a nebyl věř to nářek byla prosba spíš(J6m)
o pokoj spočinutí v klíně mateřském(J6m)
po dnech zlých veder plných bouří vichřice(J6m)
Vše naposled se znaví stejným životem(J6m)
vše naposledy touží dojít k poklidu(J6m)
a obejmouti nic jež věční hrůzou vám(J6m)
Já stoleté zřel ptáky bydlitele hor(J6m)
lvy stoleté se hřívou sšedivělou v sníh(J6m)
jak málomocni v chorém stáří vítali(J6m)
smrt jako vykoupení nesčetných svých běd(J6m)
Věř vyplnit svůj úkol tady všecko jest(J6m)
a pak se vzdáti s klidem všeho osudu(J6m)
a proto člověka los vždy jsem velebil(J6m)
ať malý je svou silou umem rozhledem(J6m)
ať nesečtené bědy cestou životem(J6m)
mu balvany vždy kupí nové útrapy(J6m)
ať oklamá jej všecko dítě žena druh(J6m)
a jeho skvělé tužby činů mužných zmar(J6m)
ať všecko rozplyne se před ním v nic a dým(J6m)
to jedno zůstává mu onen věčný klid(J6m)
to ticho svaté Hadu asfodelů luh(J6m)
a stínů druž ta věrná v slavném mlčení(J6m)
To krásný je přec osud s živly rváti se(J6m)
a vědět jaký věčný po tom boji klid(J6m)
svým zhrdat sokem třeba chvíli vítěz byl(J6m)
a vědět jednou s ním že stejný je tvůj los(J6m)
ten věčný hlubý oddech v Hadu končinách(J6m)
Nač stále vléci s sebou odvěký ten spor(J6m)
jenž nazývá se život který bez cíle(J6m)
To vnadidlo je věčné staré přírody(J6m)
že v mládí každičkému lehký zdá se boj(J6m)
však lety roste stále z pléce na pléci(J6m)
jej překládat se snažíš tuhé břemeno(J6m)
až v posled klesáš pod ním co pak chceš než mír(J6m)
Ó díky tobě díky Nemoh lepší dát(J6m)
mi Herakles než mír tou sladkou výměnou(J6m)
já přijímám ji z duše ochoten a rád(J6m)
Jsem znaven dlouhým žitím časů proměnou(J6m)
a ku prospěchu více nejsem člověku(J6m)
v svém stáří sobě rovným předmět úsměvu(J6m)
a soucitu snad nejvýš za to Prometheus(J6f)
co velkých může služeb lidstvu prokázat(J6m)
když s bohy smířen stane se otcem lidí všech(J6m)
a k daru ohně přidá jiných darů žeň(J6m)
kterými zjasní pustý život efemer(J6m)
Rád ustupuji jemu rada Herakla(J6m)
mi sladkým povelem je bohů pokynem(J6m)
já žehnám šípu jeho na němž hydry krev(J6m)
se stala spásou pro mne Jdi jdu za tebou(J6m)
z prachu zvedl těžko pracující hruď(J6m)
jež rovna skále v boky vzpjal se ohromný(J6m)
jak v dávné síle svojí Bolest necítil(J6m)
A bezdnem nebes modrých zkolébaných v Noc(J6m)
dva stíny vznášely se lehce Hermesa(J6m)
tknut holí okřídlenou Chiron stal se stín(J6m)
na víčkách cítil chlad jen Lethy krůpěje(J6m)
tíž údů zmizela mu v sladké bezvládě(J6m)
a srdcem chvěl se vzdech mu slasti nejvyšší(J6m)
Jak šťastnými jsou lidé mohou umírat(J6m)