XLIII. ANNA STRÉSOROVÁ.

Jaroslav Vrchlický

Mít v srdci ideal jenž hvězdou svítí(J5f) a nezhasíná pro vše stezky žití(J5f) je blaho již však duše vždycky ráda(J5f) v svůj ideal též budoucnost svou vkládá(J5f) s ním snoubí se a pojí jako k cíli(J5f) svých snů a tužeb pouze k němu pílí(J5f) a věří ráda že ji neoklamá(J5f) Jak na sobě to zkusila jsem sama(J5f) Den každý vítala jsem kterým zase(J5f) blíž o krok jen jsem byla jeho kráse(J5f) jak příroda mi mluvívala k duši(J5f) jak věčný symbol za nímž zas jen tuší(J5f) svůj ideal Ó hvězdy vy to víte(J5f) jak letěly k vám touhy ňader skryté(J5f) co tichých stesků blažených co přání(J5f) mi zlatilo to vaše mírné plání(J5f) To bývalo ó žel již dnes tak není(J5f) Je otráveno každé moje chtění(J5f) a přece musím dále k zhoubě jisté(J5f) se šinu proč tak zkoušel jsi mne Kriste(J5f) Jsem žena jen a nést mám obra břímě(J5f) A vidíš v pokoře své skláním týmě(J5f) mdlá ruka chytá štětec zas a chvatně(J5f) jak pod dozorce bičem kouzlí v plátně(J5f) svět vidin svých ač tvoří dílo zkázy(J5f) jež bude obětí Ó mne to mrazí(J5f) a v barvy náhle palná slza stéká(J5f) Tak bylo tobě Kriste za člověka(J5f) když ochoten byls život svatý klásti(J5f) tak v Olivetské zahradě se třásti(J5f) tys musil jako já se chvěju tady(J5f) Vždyť věděls rovněž marně umřeš všady(J5f) zlo dále bude bujet jako dříve(J5f) a člověk trpět Proč mé duši snivé(J5f) jen odhalil jsi budoucnosti clonu(J5f) Já nejsem silná Pane viz já tonu(J5f) ó proč tak učinil jsi slabé ženě(J5f) Ó jindy blažená jsem byla denně(J5f) mne pěnkava jež hnízdí ve zahrádce(J5f) svým zpěvem z rána přivítala sladce(J5f) ve vůni střemchy a modrého bezu(J5f) V svém domku který věnčen thyrsy slezu(J5f) já k práci vstala vděčné svoje oko(J5f) v jas nebe stopila jsem přehluboko(J5f) jen k práci k práci všecko ve mně hrálo(J5f) Tou myšlenkou se jarní slunce smálo(J5f) tou cvrček zpíval na krbu tou hvězdy(J5f) přes květy nočních fijal vzplály vezdy(J5f) a v snech mých bylo svátečně a slavně(J5f) Ach to byl život Zda pojímán správně(J5f) já nevím ale cítím že byl posud(J5f) Já sama chtěla stvořiti svůj osud(J5f) svou dlaní svého srdce vidinami(J5f) Já zřela v dýmu kadidla čnít chrámy(J5f) v nichž mé obrazy plály v řady věku(J5f) svou myšlenkou mluvíce ku člověku(J5f) let pozdních v barvách v liniích jsem žila(J5f) Ba nesmrtelnost jsem již napřed pila(J5f) Tu žena které oči v slzách tonou(J5f) jsem zřela klečí mojí před Madonnou(J5f) tam profil čistý útlé dívky mladé(J5f) v slib lásky pod můj obraz kytky klade(J5f) tam poutník uprášený cestou znaven(J5f) se staví ohněm svaté víry tráven(J5f) a loká něhu která z mého štětce(J5f) se chrámem vznáší z obličeje světce(J5f) Tam děti pletou věnce v svátku chvíli(J5f) by díla ruky mojí ověnčily(J5f) a v dílech těch já žiju dnes i zítra(J5f) Mé touhy přání sny dívčího nitra(J5f) vše zosobněno v světců řadě žije(J5f) tvým jasem tknuto věčná poesie(J5f) A první úspěchy mé Trnu žasem(J5f) Ký div že toto všecko věřila jsem(J5f) že v budoucí mou slávu jsem se vžila(J5f) že snad jsem Kriste příliš zpupnou byla(J5f) že největší to neslýchané štěstí(J5f) jež dáváš člověku zde aby nésti(J5f) moh svůj kříž lehčeji že lásky darem(J5f) jsem povrhla svým uchvácena žárem(J5f) Jej vidím posud Sličný byl mladý(J4f) ctný kavalír erb jeho neměl vady(J5f) on jmění měl a zámky v dáli slyšel(J5f) o obrazech mých v moji dílnu přišel(J5f) však místo obrazů mne viděl pouze(J5f) To nestačilo tenkrát mojí touze(J5f) to urazilo klíčící mou pýchu(J5f) já nepoznala oheň jímž plál v tichu(J5f) že pravý byl bez sobectví a ryzí(J5f) já střásla jsem jej hmyz jak střesem s řízy(J5f) a s lehkou myslí jsem to udělala(J5f) Zřím posud v snech svých kterak tvář mu vzplála(J5f) jak polo žalost polo hněvy v zraku(J5f) stál v mojí dílně škubal ve rozpaku(J5f) na kordu svého koši třásní pestrou(J5f) Pak odešel a s uměním svou sestrou(J5f) ba víc teď s miláčkem své duše zbyla(J5f) jsem sama láska mne již opustila(J5f) já nemohla podlehnout spánku moci(J5f) já bděla a tu viděla jsem v noci(J5f) jak Láska stála v středu mojí dílny(J5f) jak bílý stín bůh veliký a silný(J5f) jak před obrazy mými v hořkém lkání(J5f) svůj luk zlámala v svojí božské dlani(J5f) svůj vínek z růží sundala si s hlavy(J5f) na práh mi složíc trnový laur slávy(J5f) a smutná slzy v očích bledá celá(J5f) jak z dílny mojí provždy odcházela(J5f) Stůj Darmo za ní já jsem volat chtěla(J5f) Již bylo pozdě Mráz a horko v těle(J5f) já oddala se štětci nyní cele(J5f) jen umění mi idealem bylo(J5f) jen najíti a vykonat své dílo(J5f) Ne chrámy jen já začla panské hrady(J5f) svým štětcem zdobit zjevů celé řady(J5f) v mé duši vstaly obraznosti síla(J5f) jak lidstvu od věků je vybájila(J5f) Já vhroužila se v těžkou ducha práci(J5f) šla s vědy kahanem kde v tmách se ztrácí(J5f) již stopa každá peruť dál jsem hnula(J5f) na kahanu pochodeň rozžehnula(J5f) a krásou oživené stíny mythu(J5f) jsem v báseň stkala plnou svého citu(J5f) Mně Hesperidek sady z kořen stály(J5f) i celý Olymp satyři se smáli(J5f) a bozi žili v stálém hodokvasu(J5f) oceán starý země květnou řasu(J5f) rty líbal uctivě a v hvozdech stráních(J5f) svět radostí se zpíjel v dumách ranních(J5f) Již v zámku Neuilly komnat bílé stěny(J5f) jak listy přede mnou hle otevřeny(J5f) tam pro věčnost jsem volně měla psáti(J5f) sen duše své Já začla malovati(J5f) já byla plna odvahy a vznětu(J5f) v mé duši přes noc vypučelo květů(J5f) z mé práce denně Vítězství mé jisté(J5f) Já stála u cíle V tom uznals Kriste(J5f) za dobré zkrušiti mne těžkou ranou(J5f) žluč podat rtům jež zpíjely se manou(J5f) Sen příšerný jsi spustil na mé řasy(J5f) jej jako okno na budoucí časy(J5f) tys otevřel tak přísně bez ohledů(J5f) v mou duši vrhnuv nekonečnou bědu(J5f) Já viděla co ruka moje stvoří(J5f) jak v blízké budoucnosti všecko shoří(J5f) Ó hrozné co v té prožila jsem chvíli(J5f) Zvon bije v poplach a chodbami kvílí(J5f) žeh osvěcuje schody okny šlehá(J5f) dav zmatený a překvapený běhá(J5f) chce hasit darmo Nikde dosti vody(J5f) žár větší již se dolů řítí schody(J5f) kvil nářek praskot dýmu jisker snopy(J5f) jas noční nebe v krvavý plášť topí(J5f) já nevím kde jsem z hlubiny snů vstala(J5f) jsem zřela sebe divě pobíhala(J5f) jsem síněmi své ruce rozprostřela(J5f) jak obrazy své chrániti bych chtěla(J5f) je krýti tělem Ale požár děsný(J5f) již neustal svůj rozpoutal rej plesný(J5f) já zřela v tvář mu byl to démon rudý(J5f) táh všemi jizbami své pružné údy(J5f) a hrstí plamen všady rozhazoval(J5f) tu do krbu se do záclon tam schoval(J5f) šleh jazyků stem po zdích a ty v blesky(J5f) se změnily mé sžíhajíce fresky(J5f) a tančily po díle snů mých divě(J5f) a lízaly mé ruky stopy chtivě(J5f) psi pekelní A král jich démon zkázy(J5f) měl rysy jeho ó ten pohled mrazí(J5f) měl tahy zhrzené mnou druhdy lásky(J5f) A život můj v ty staré vtělen zkázky(J5f) v ty bohů postavy a faunů celý(J5f) se rozpad v popel dým a na čoud ztmělý(J5f) hrad v rumy kles jej zřím jak v rumech stojí(J5f) A já se probudila V jizbu moji(J5f) se jitro smálo Sladké kouzlo rána(J5f) Přede mnou práce moje rozdělána(J5f) to sen byl pouze sáhla jsem si k hlavě(J5f) tam strháno cos bylo sny o slávě(J5f) se jako stíny šklebily mdle na mne(J5f) mé představy a illuse vše klamné(J5f) Já cítila kdos zlomil moji sílu(J5f) můj vzlet mou odvahu K svému dílu(J4f) já nemohla se vrátit sotva snesla(J5f) jsem pohled na ně zdrcena jsem klesla(J5f) jak obviněna na své duši z vraždy(J5f) Já vstala ale otrávena navždy(J5f) Ty Kriste víš teď s jakou resignací(J5f) se vláčím denně k této svojí práci(J5f) o které vím že napřed odsouzena(J5f) že zmaru propadne Ó jaká cena(J5f) to života a snů a dum a touhy(J5f) A všecko všecko marný trud a pouhý(J5f) mé dílo dobu příští neuvidí(J5f) neslétne k němu vlídné slovo lidí(J5f) mé jméno zapadne jak dílo shoří(J5f) A přece Kriste pluji v tomto moři(J5f) jež pode mnou své děsné vlny choulí(J5f) Jdu za svým cílem s odsouzence koulí(J5f) na každé noze a na rukách s pouty(J5f) Zřím zmarem naplněné všecky kouty(J5f) znám osud svůj neklnu svému věnu(J5f) jsem zdrcena vždyť takto stih jsi ženu(J5f) jdu opřena o myšlénky té holi(J5f) že co mne takto trápí rve a bolí(J5f) též stihne lepší než jsem jinak zase(J5f) že bídný prach jsme v prostoru a čase(J5f) že každý kdo tu hledá bádá tvoří(J5f) v tmy budoucna se v nejistotu noří(J5f) že každý na zdařbůh své dílo dává(J5f) ať dřív či pozděj v plen že všecka sláva(J5f) je illuse a v naše sny a chtění(J5f) že nežli živly člověk lepší není(J5f) že bludičkou cit každá vůle třtinou(J5f) Tak postavy tkám které jistě zhynou(J5f) jdu bez útěchy žitím v smutku sama(J5f) vím pouze že můj ideal mne zklamá(J5f)

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

110. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Oddanost. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Resignace. (Jaroslav Vrchlický)
  3. None (Jaroslav Vrchlický)
  4. ŽENA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. None (Jaroslav Vrchlický)
  6. Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou. (Jaroslav Vrchlický)
  7. SETKÁNÍ NA PLESU. (Jaroslav Vrchlický)
  8. XXVI. Jak ti říci, co mi jest tělo tvoje? (Jaroslav Vrchlický)
  9. Jiná píseň. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Vzbouřená krev. (Adolf Heyduk)