Lesní motiv.

Jaroslav Vrchlický

Klín lesa plný tajné hrůzy se zvolna stmíval víc a víc, laň polekaná plaše v chůzi se zastavila číhajíc. Let netopýra křivolaký se mihnul jen a zašustil, mně zdá se, večer všecky mraky že lesu na klín upustil. Ó bude noc to teskná, dlouhá, noc beze hvězd a bez luny! v tom nesměrná po světle touha provála stromů koruny. A juž to jako hymnou šumí, po světle volá každý list, to nářek, pláč, to stesk a dumy z tmy keřů, korun, z temna hnizd. Má duše s nimi. V tom však znáhla, jak dravec na lup vyskočí, tmy škrabošku noc drze stáhla mi přes čelo a přes oči.

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

316. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Noc. (Jaroslav Vrchlický)
  2. V alejích. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Lesní skřivan. (Adolf Heyduk)
  4. VEČER NA ŠUMAVĚ. (Antonín Klášterský)
  5. MELUSINA. (František Kvapil)
  6. Večerní jízda. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PRALES. (Eliška Krásnohorská)
  8. V noci. (Jaroslav Vrchlický)
  9. OBZORY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Nad Čertovým jezerem. (Vojtěch Pakosta)