Chci býti sám Jest milá mi ta ves(J5m)
jak do dálky mně k vůli zanešena(J5f)
ten na obzoru zasmušený les(J5m)
i pole před ním dlouhá zasněžena(J5f)
i mlhy závoj od nebe až k zemi(J5f)
sníh v stromů korunách(J3m)
keř bezu který nah(J3m)
na střechu klepá svými haluzemi(J5f)
i prázdná ptačí hnízda pod okénkem(J5f)
i zástup holubů jenž rejdí nad přístěnkem(J6f)
Jak těší mne když z rána vyhlédnu(J5m)
a vidím kraj že zavátý jest celý(J5f)
čas pomalu se táhne k polednu(J5m)
leč mračno šedé slunce nerozdělí(J5f)
Tu mnohá myšlénka vjezd v duši slaví(J5f)
tu tiše potají(J3m)
ke mně se sletají(J3m)
sny mladosti a táhnou kol mé hlavy(J5f)
jest mysl má jak chmurné nebe zimní(J5f)
jež volá k duši mé ó dřímni si jen dřímni(J6f)
Tu z dlouhé chvíle vyjdu v zpustlý sad(J5m)
ves v mlze pode mnou si podřimuje(J5f)
ve mračných výšinách nad sněhy lad(J5m)
vran stádo tichým křídlem poletuje(J5f)
nad rybníkem se páry táhnou líně(J5f)
jen vrby vyhnilý(J3m)
kmen tiše nachýlí(J3m)
své jíním šedé proutí ku hladině(J5f)
ba v tichu tom se nehne ani třtina(J5f)
ve sloupech křištálů utkvělo kolo mlýna(J6f)
v lese stromy také bez hnutí(J5m)
viz klenbou sosen na sníh stíny vběhly(J5f)
slyš ve výši jak křídel vanutí(J5m)
strom na tě střásá stříbrné své jehly(J5f)
pod ledem zvoní lesní pramen čistý(J5f)
a k němu v chumáči(J3m)
kapraď a bodláčí(J3m)
své rozkládají protkávané listy(J5f)
však ticho kol jak na hřbitov bys vkročil(J5f)
pták odletěl a brouk se v lupen svadlý stočil(J6f)
I přijde večer v tichých myšlénkách(J5m)
se stezkou v sněhu ku domovu vracím(J5f)
v mé oko zírá červánkový nach(J5m)
a vidí jak se v těžké dumy ztrácím(J5f)
Jak rád jim celé srdce otevírám(J5f)
jak ve snů zrcadle(J3m)
své růže usvadlé(J3m)
svou slzou vlažím a do kytky sbírám(J5f)
a nevím sám že kahan dohořívá(J5f)
a v krbu myšlének že sotva popel zbývá(J6f)
Tu poznávám jak tiše k jeseni(J5m)
se nachýlil můj život jednotvárný(J5f)
jak samota jest krbem nadšení(J5m)
kterého plamen pro ten svět jest marný(J5f)
jak v přírodě jest nesmrtelné žití(J5f)
jak věčný je ten chvat(J3m)
jímž ona tká svůj šat(J3m)
v němž lidský život jest jen tenkou nití(J5f)
že nejlíp jest juž v srdci hrob si sklenout(J5f)
a blaho největší na všecko zapomenout(J6f)