Briseis.

Jaroslav Vrchlický

Ty krásnolící, kdož ví, jaké vlasy tvé čelo oblétaly? v duši tvojí co vřelo plamenů? po jakém boji jsi poddala se, květ antické krásy? Však šťastna žiješ pro vše příští časy, že lože Achilla tě zvalo svojí, tys napila se v nesmrtnosti zdroji a píseň Homera tě věkům hlásí. Ne že jsi byla dcerou kněze Chrysa, ne mlada že jsi byla, lásky hodna, že Achill pro tě hořké slzy ronil; leč, před ním že tvá spustila se říza, že na tvá ňádra těžkou hlavu sklonil. Co jinak život? – Dopilas ho do dna.

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

114. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hymna Persefoně. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Leconte de Lisle. (Jaroslav Vrchlický)
  3. None (Jaroslav Vrchlický)
  4. Poslední láska Dona Juana. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Příteli, jenž ztratil první svou lásku. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Při zprávě, že kosti Kollárovy do Čech převezeny nebudou. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Bustě Dantově nad mým stolem. (Jaroslav Vrchlický)
  8. VENUŠE MILOSKÁ. (František Kvapil)
  9. None (Jaroslav Vrchlický)
  10. None (Jaroslav Vrchlický)