NA SKÁLE HŘBITOV.

Jaroslav Vrchlický

Na skále hřbitov smutný, opuštěný tak tichý jest jak srdce v mlčení; pod skalou řeka valí svoje pěny: toť obraz žití v jeho proudění. Ó jak jsem často zamyšlen zde stával se srdcem tichým, s duší blaženou, a dole bouřil vln zpěněných nával a v skály bušil trojí ozvěnou. A jindy řeka dolem tiše spěla, v svém klínu hvězdy i stín olšiny, leč duše má se zase bolem chvěla a nikde spásy záblesk jediný! Než v citu spor i v řeky píseň šumnou se skály hřbitov shlížel něm a tich jak stařec, který myšlénkou jat dumnou na skálu used’ v luny paprscích. On zřícenina! On hrob každé touhy v červánků růže povznesl svůj kříž! Jak ironie úsměv paprsk dlouhý jej ozářil – a všecko ve tmách již.

Patří do shluku

dosoudit, jež, vzpor, edvard, vyšínský, slast, marinos, výslovný, marina, slastný

231. báseň z celkových 479

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MRAMOROVÝ PALÁC. (Gustav Pfleger Moravský)
  2. FRAGMENTY. (Gustav Pfleger Moravský)
  3. Z Nočních Dumek. (Gustav Pfleger Moravský)
  4. XXVI. Vy hvězdy se v blankytu chvějte, (Gustav Pfleger Moravský)
  5. None (Gustav Pfleger Moravský)
  6. U Juliina hrobu. (František Ladislav Čelakovský)
  7. None (Ludvík Lošťák)
  8. None (Gustav Pfleger Moravský)
  9. PÁN VSTAL. (František Kyselý)
  10. Moje idály. (Albína Dvořáková-Mráčková)