VIII. My v denní shon se probouzíme,

Jaroslav Vrchlický

My v denní shon se probouzíme, na břehu moře Ona dříme. Jdem za svými sny, za svou prací, v tůň věčnosti se Ona ztrácí. Nás honí trudy s všední péčí, klid Její hlubší, stále větší. Za námi smrt jak fena běží, Jí na srdci mír Boha leží. Kolem nás života vře drama, jsme v sporu, tísni – Ona sama. I závidíme v umdlévání dost často Jí to hlubé spaní, tu samotu, kde klid jen dýchá a z dálky zpívá moře zticha, a vánky dýší od pobřeží. – Jí na srdci mír Boha leží.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

220. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Svou drahou jdeme bez vůle a viny, ( H. Uden)
  2. SLOKY. (Bohdan Kaminský)
  3. TICHO NA MOŘI... (Čechoslav Ostravický)
  4. Po letech. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Mír. (Adolf Heyduk)
  6. V SMUTNÉ CHVÍLI. (Jaroslav Vrchlický)
  7. STÍN. (Emanuel z Čenkova)
  8. SAMI. (Josef Lukavský)
  9. TIŠE SE DÍVÁM... (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Malý román. (Jaroslav Vrchlický)