Děti.

Xaver Dvořák

Ve trávě vysoké a v bílých květů sněhu se rusé hlavy dětí míhaly a plály: květ máku v tváři, v oku růží něhu, a ručky jich se skvěly – lilje z dálí. To bylo v létě, v sladké odpoledne, kdy večer horám z pláště skrytě zírá, a čeká jen, až vrchům na dlaň sedne mdlé ptáče, slunce, které v krvi zmírá. Ó v jeho paprscích jak v proudu víly se honily, jak ptáčci pod lupením, když upadly, je v náruč květy skryly, svou vůni vdechly jim svým políbením. A sotva povstaly, dál jde jich vřava; hle, zástup diblíků to zdá se chvílí, jich ples a ruch, jenž neustává, vždy nový jest a vždy tak roztomilý. Teď chytají zář slunce v dlaň, k jich čelu jež slétá, smějíce se v šumném reji a nevědí, že šat to archandělů, jenž kolem nich se bílí procházejí.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

404. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Západ na jezeře Bodamském. (Antonín Klášterský)
  2. ČERVÁNKY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. HUDBA NOCI. (Otakar Auředníček)
  4. Kvetoucím hlohem. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Virgo! (Xaver Dvořák)
  6. Bdí láska Boží neobsáhlá! (Xaver Dvořák)
  7. Hvězda. (Xaver Dvořák)
  8. VEČER NA VLTAVĚ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Vážky. (Jaroslav Vrchlický)
  10. VII. Nářek Demetry. (Jaroslav Vrchlický)