Naději.

Xaver Dvořák

Co nám by život byl, ach, nebýt tebe, ty dítě soucitu! Tys smavé nebe, kam zraky vlhké obracíme vždycky, v tmu zoufalství kdy rve nás osud lidský; kdy na kříž trpkosti nás zvolna vbíjí, nám neseš kalich, z něhož rtové pijí zas nadšení a sílu, archanděle! Kdy v boji věčném srdce klesá smělé, tys štítem mu a pancířem jsi duší, jejž rány nejtěžší pak nerozkruší; jsi měsíce zář tichá, usmívavá: ten z klínu noci jenom plachý vstává; ó v jeho třpytu zkvétá vše: květ stlelý, poušť mrtvá i ten hřbitov osamělý; vše plno něhy, kam zář jeho padá, a dokud nocon nikdy nezapadá.

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

506. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zrozená pro jiný břeh. (Bohdan Kaminský)
  2. Srdce čisté stvoř mi, ó Bože! (E. Antonowicz)
  3. Slova k melodii bouře. (Bohdan Kaminský)
  4. CO JEST ŽIVOT. (Miloš Červinka)
  5. 22. Za jediné tvé slůvko, (Josef Kuchař)
  6. Zlomek. (Bohdan Kaminský)
  7. VY, KTEŘÍ V STESKU... (František Kvapil)
  8. AŽ JEDNOU... (Čechoslav Ostravický)
  9. Resignace. (Augustin Eugen Mužík)
  10. Ty nebes chvíle... (Růžena Jesenská)