SPOUTÁNI.

Jaroslav Vrchlický

Ach, spoutáni! Pro život celý, již od prvního setkání, ty vzdechy, nářky v sny nám zněly – jsme spoutáni! Vlas černý jako havraní, rty, jež se touhou rozechvěly, a víčka, jimž jest do spaní. Slyšíš to temné cinkání? To pouta! Srdcí tluk to vřelý, jen k sobě blíž, ať vyhnáni jsme z Ráje! – My se rádi měli, nechť spoutáni!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

125. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Odměna. (Adolf Heyduk)
  2. Jak pomníky nade hroby (Rudolf Mayer)
  3. Labuť. (Siegfried Kapper)
  4. Až do houštin temnošera (Adolf Heyduk)
  5. Tažní ptáci. (Augustin Eugen Mužík)
  6. MRTVÝM. (Antonín Klášterský)
  7. V TICHU. (František Soldan)
  8. SLOKY. (Bohdan Kaminský)
  9. Probuzení. (Karel Babánek)
  10. Po klekání. (Hanuš Věnceslav Tůma)