MRTVÝM.

Antonín Klášterský

Ó, tiší spáči pod hlinou a drnem, co pochyb nás, co otázek tu mučí! A vy jen sníte, den co vstává ručí, i v luny svitu tichém, ve stříbrném. Nám těcha dí, že posvátným jste zrnem, zkad věčnosti květ nádherný kdes pučí, leč kladem-li je zemi do náručí, přec hořce lkáme, prázdnot hrůzou trnem. Ti, kdož nás tolik v světě milovali, když duchy jsou, že na okamžik malý by nepřišli, nám nezašeptli v noci? Ó, kolikrát snad hlas jich ke mně šuměl, snad blízko stál jsem bábě, sestře, otci, a já jich nezřel, já jim nerozuměl!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

508. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Po klekání. (Augustin Eugen Mužík)
  2. Za skřivánkem. (Adolf Brabec)
  3. UMLKNI, LOUTNO... (František Kvapil)
  4. Muž ve skále. (Stanislav Mráz)
  5. STROMY (Otokar Fischer)
  6. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  7. DNY JDOU – – (Vladimír Frída)
  8. MÉ RODIŠTĚ. (Stanislav Popelka)
  9. PŘED PODOBIZNOU UMĚLCE. (Irma Geisslová)
  10. Co tobě po tom! (Herma Pilbauerová)