JÁ ŽIL JSEM DOST.

Jaroslav Vrchlický

Já žil jsem dost. Lze žíti ještě více? Já tisíc prsů chyt’, jak Faust chtěl, země host, jsem zakotvil se Věčna v zřítelnice, já žil jsem dost! Já objal minulost i celou budoucnost, mé byly bachantky i ženy kajicnice, já z bídy světa vždy stkal hvězdný sobě most. Mých bludů, přehmatů snad byly stotisíce, já ze všech lásku jen jsem urval si vždy, skvost, mír proto oblétá mne teď jak holubice – já žil jsem dost!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

625. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SVIŤ MI, MÁ HVĚZDIČKO. (Josef Václav Sládek)
  2. Má láska. (František Hajniš)
  3. JARNÍ VÝKŘIK (Otokar Fischer)
  4. MEDITACE. (Ladislav Linhart)
  5. ZA MATKOU. (Zikmund Winter)
  6. Láska. (Viktor Dyk)
  7. ECCE HOMO! (Zikmund Winter)
  8. ČÍM PRÁZDNO V DUŠI VYPLNÍM? (Zdeněk Krušina)
  9. Já miluji a LÁSKOU žiji jen, (Adolf Racek)
  10. HLUBOKÁ LÁSKA. (Zikmund Winter)