NESMRTELNOSŤ.

Jaroslav Vrchlický

To krásné tělo, před nímž malíř mnohý by štětec sklonil němém ve úžasu, ten očí kvas jak pro lidi i bohy, jak lze jen červům dát je ku pospasu? Ty bílé ruce jak jen smíchat s prachem? Ty prsy v hlíně budou liliemi! Ta ústa po tmě svítit budou nachem, ty boky kvésti budou v černé zemi! Ó zajisté, až pestré v směsi kvítí tam rozestře své barvy v novém jaru, v jich lesku, vůni budu zříti, píti vděk nesmrtelný spanilých těch tvarů. Ó zajisté, až budu hlavu klonit nad tento hrob, své sny tam poznám cele, mé polibky v nich dále budou zvonit, jak druhdy zpívaly kdys po tom těle!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

244. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MĚSÍCI. (Vladimír Frída)
  2. ČERVÁNKY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Pod portret Lenbachův. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Marsyas. (Jaroslav Vrchlický)
  5. JEPTIŠKA. (František Kyselý)
  6. Neznámému dítěti. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)
  8. Kouzlo polibků. (Jaroslav Vrchlický)
  9. JAROSLAV VRCHLICKÝ. (Karel Mašek)
  10. XVII. Jak čárnou Kirku, luznou kouzelnici (Antonín Klášterský)