Kouzlo polibků.

Jaroslav Vrchlický

Nech takto nazpět ležet hlavu krásnou, já sesbírám již rtů tvých řeřabiny, na sladkých očích dlouhých řas nech stíny i jimi planou dost svou září jasnou. A neptej se, zda v skutku svatí žasnou s hvězd výše patříce k nám ve hlubiny, zda andělé ve bílé muselíny tvář studem kryjí v řízu mlhořasnou. Mlč! Oni též to sladké kouzlo znají, jež v polibcích se na rty nahé tají, jak Sappho znala je v těch dlouhých, bezdných. Jak mohla bys mi jinak vysvětliti tvých očí jiskry, které denně svítí? Jsou vylíbány, věř, z prostorů hvězdných.

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

931. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CHRYSIS. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Moje píseň písní. (Jaroslav Vrchlický)
  3. má něha (Stanislav Kostka Neumann)
  4. VEČERNÍ MODLITBA MILUJÍCÍCH. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V závoji touhy. (Růžena Jesenská)
  6. IV. SLZY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Sloky. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Své lampě. (Antonín Klášterský)
  9. Mladá dívka. (Jaroslav Vrchlický)
  10. 62. a. Kdy hvězdy táhnou zlatý kruh, (Josef Kuchař)