TĚCH DNŮ MI LÍTO...

Jaroslav Vrchlický

Těch dnů mi líto, které nevyzněly tak plnou sladkou štěstí harmonií, kdy v práce klopotu čas prchnul celý, kdy pot se v skráň jak v hroudu kapka vpíjí. A přece mohly, mohly krásné býti, my měli blaho jejich ve své dlani, byť prosté třeba jen jak luční kvítí, jen vlídné slovo, pohled, pousmání. A minuly a nevrátí se více... zda jiné oblažily, kdo jen ví to? Jich cenu známe, když pláč ztopí líce – Teď ztracených dnů líto mi je, líto... My pustili je jak motýle dítě, jež teprv tenkrát lítostí jest jaté, když vidí, v azur jak se noří hbitě a prsty své jich pelem celé zlaté.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

276. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Den minout nesmí bez pozdravu, (Jaroslav Vrchlický)
  2. Intimní dialogy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. To zdá se jen... (Růžena Jesenská)
  4. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  5. XXII. (Koketo!) (Antonín Jaroslav Klose)
  6. SVATEBNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  7. V dne víru a shonu, (Jaroslav Vrchlický)
  8. VEČERNÍ CHVÍLE. (Čechoslav Ostravický)
  9. ŠKÁDLENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. DRAHÝM DĚTEM (Jaroslav Vrchlický)