Idylla hřbitovní.

Jaroslav Vrchlický

Na nízkou lávku na hřbitově starém jsme usedli; svět celý smál se jarem, kde jaká hruška stříbrný šat měla, a jabloň jemným ruměncem se rděla. Keř hnul se, střemcha s něho jak déšť vonný se sypala na hroby, na záhony, na zeď a kříže, na pomníku desky a květů byly plny všecky stezky. Jak tráva voněla! Jak dýchal pažit! Mně život báj byl, kterou znova zažit jsem přál si celou, ale po tvém boku! A ruku v ruce tak a oko v oku jsme seděli zde dlouho, zřeli v lada, jak zvolna šero na krajinu padá, a zvolna se nám srdce otvírala. A všecky malé starosti a malá vše přání, stesky, co dnes a co včera, ta nepatrná, všední vlákna sterá, z nichž spřádá se ten dlouhý život celý, jak měšťáci vše jsme si pověděli.

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

160. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KVÍTÍ U CESTY (Jaroslav Vrchlický)
  2. ČESKÁ CHALUPA. (František Kvapil)
  3. PODZIMNÍ DEN. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Vše zvadlo. (Adolf Heyduk)
  5. III. Na palouku života (Karel Mašek)
  6. Kdys v dumách... (Růžena Jesenská)
  7. JESEŇ. (Antonín Klášterský)
  8. STARÁ PÍSEŇ. (Jaroslav Vrchlický)
  9. KVĚTINY V POKOJI. (Antonín Klášterský)
  10. Na hřbitově. (Irma Geisslová)