STARÁ PÍSEŇ.

Jaroslav Vrchlický

Chytalo dítě paprslek, ten po ručkách se jemu smek, dál tkal své zlaté sítě a vyhledal si starou zeď, tam v květy pad a travin změť – Ó dítě, bláhové dítě! Chytalo dítě libelu; ta na velký květ z úbělu jak spona klesla hbitě; tam plála, dítě za ní krok... a hlubá tůň, vln chladných tok... Ó dítě, bláhové dítě! Tak zpívám si, co v hruď i skráň se zvolna snují, smrti v daň, babího léta nítě, u ztracených si zpívám cest: Jen z dálky život krásný jest! Ó dítě, bláhové dítě!

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

24. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Čtenářka. (Antonín Klášterský)
  2. DĚTSKÉ SNY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VII. Má bába měla herbář (Antonín Klášterský)
  4. Umírající. (Xaver Dvořák)
  5. Na hřbitově. (Irma Geisslová)
  6. VEČER. (Vladimír Frída)
  7. Spadalé listí. (Anna Simerská)
  8. Idylla hřbitovní. (Jaroslav Vrchlický)
  9. PÍSEŇ. (Josef Václav Sládek)
  10. KOČIČKY. (Jaroslav Vrchlický)