CESTOU.

Jaroslav Vrchlický

Já vržen v kolotavou zjevů pestrou směs, kde zítra budu, nevím, jen tuším, kde jsem dnes; jen chytám obrazy a dojmy v duši, řadou jež jako vrstvy tiše se k sobě zvolna kladou. Co mohu, sním, co chci, to všecko je mi dým. Jdu zakletou jak bájí a poslouchám, jen rým kdes ukryt stále zvoní, tu směje se, tam láká, má odstíny všech barev s melodií ptáka. Jdu jako ve snu stále přírody velebou, kus matky země dole, kus nebe nad sebou, když potkám druha, dobře, a nepotkám-li, lépe, mně stačí zvon kdes v dáli či mlýn, jenž v olších klepe...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

495. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  2. Z lesů. (Růžena Jesenská)
  3. Ranní kresba. (Alois Škampa)
  4. Jen vzpomínku! (Jaroslav Vrchlický)
  5. Otevřené okno. (Jaroslav Vrchlický)
  6. báseň bez názvu (Jaroslav Vrchlický)
  7. Hloub! (Jaroslav Vrchlický)
  8. V seči (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XI. Pojď, drahá – než se doshodnou, (Vítězslav Hálek)