Hloub!

Jaroslav Vrchlický

V duše svojí všecky vrstvy jsem až ke dnu stoup’, maně ptám se, kam lze ještě, mohu-li jen hloub? Jako Isis ve stu roušek stála přede mnou, já vše strhal puzen divnou mocí tajemnou. Až tu Psyche stála nahá, oškubaný pták, jenž se děsem chví a nemůž’ hnout se do oblak. Tak tu stojí a se třese, co dál bude s ní? Kdož ví, o poledni v lese tak se pěkně sní! Psyše narostou zas křídla v chvíli dumy té, na písně se tóny slijí v ňadru ukryté. Nač bys reptal. Najdete se s duší zbloudilou, ať již třeba tam, co zve se hrobem, mohylou. Kam’s dřív nemoh’ vstoupit ani, schůdné bude již... v srdci klid a ujištění: Nelze hloub ni výš!

Patří do shluku

motýl, mech, buk, vřes, haluz, hloh, lesní, bříza, jahoda, olše

698. báseň z celkových 726

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Šumavské motivy. (Jaroslav Vrchlický)
  2. None (Jaroslav Vrchlický)
  3. V SAMOTĚ LESNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Z lesů. (Růžena Jesenská)
  5. Kde dlíš? (Xaver Dvořák)
  6. CESTOU. (Jaroslav Vrchlický)
  7. MOTIVY Z LIBOSADU. (Irma Geisslová)
  8. Někam do daleka. (Růžena Jesenská)
  9. Dnes ne... (Růžena Jesenská)
  10. Pavouk. (Jaroslav Vrchlický)