DĚTI ROSTOU.

Jaroslav Vrchlický

Děti rostou víc a víc, zdravých líček, světlých kštic, samá radost, samý smích, a my – stárnem vedle nich. Děti rostou dál a dál. Ku stromu, kde roste žal, brzy stačí jejich dlaň, vráska padne na jich skráň. Oklamání, starost, blud, nedůvěra, nevděk, trud, brzy v jich se vkradou sen... Jak je před tím chránit jen? Oč jsme starší vedle nich, balvan, život, jejž jsi zdvih, s nímž byl dříve hravý krok, těžší zdá se v každý rok. A jich smích a jejich ples výčitkou ti v duši kles; vteřin jen je dělí pár od tůně, kde vír a svár. Rostou – ale v jejich hlas, co jsi ztratil, kvete zas, v nich svůj hrad i celu máš, štěstí jich je tvoje stráž. Děti rostou víc a víc... Nám sníh padá v zbytky kštic, ale v jejich radost, smích duše mládnou vedle nich.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jaro, vzpomínka, mládí, květ, vesna, kvést, zkvétat, jarní, rozkvést, jeseň

421. báseň z celkových 680

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KONCEM DUBNA. (Antonín Klášterský)
  2. Před jarem. (Eliška Krásnohorská)
  3. NA PLESU SVÉ DCERY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. DĚTEM. (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. Když květy vadnou. (Josef Václav Sládek)
  6. K čemu lítostiti? (Adolf Heyduk)
  7. LXXXVIII. Stará hruše nahrbena (Jaroslav Vrchlický)
  8. ČERVEN. (Karel Toman)
  9. ŘÍJEN. (Antonín Klášterský)
  10. BEZ VŮNÍ, MDLOB – – – (Viktor Dyk)